Jenom sen !?/ Grey, STEIN27 [DOKONČENO]

|část 20|pokrok jako pokrok

Pohled Petra:
Posledních pár dní vůbec nevnímám co se děje, chci drogy. Vím že to dělá pro mě, ale i tak mi to chybí. Nechci aby to vypadalo že mám radši drogy než jí, miluju jí, ale ty drogy potřebuju. Ona neví co se děje. Ty drogy potřebuju, už několikrát jsem se snažil přestat, nejde to, vždycky to skončilo tím že jsem byl agresivní a měl jsem záchvaty. Na ní zlej být nechci.

Pohled Káji:
Docela se o Péťu bojím, leží schoulený v klubíčku. Už jsou to asi dva týdny a nevidím moc pokroků. Jdu ho asi zase zkontrolovat.

Přišla jsem nahoru do pokoje. Pořád ležel v klubíčku, ale klepal se. Měl asi nějaký nějaký záchvat. U abstinentů je to normální. Lehla jsem si k němu a začala mu do ucha zpívat jeho písničky.

„Schovej mi dva kvítky
Odpusť mi mé hříchy
Den se mi v růži skryl
A z růží vůni bral
Podepsal jsem smlouvu
S ďáblem a věř tomu
Že jsem si pomohl
Otevřít vrata pekelný"

Asi to pomohlo, zpívala jsem mu do ucha asi 5minut a přestal se klepat. Usnul mi na rameni. Doteď měl podle dohody jednu malou dávku denně, dneska celý den spal nebo ležel, takže si ani nevzal. Neřekl celý den ani slovo. Podívala jsem se na něj jestli opravdu spí, vypadal že ano. Tak jsem vstala a šla do sprchy. Když jsem se vrátila do pokoje pořád naštěstí spal, lehla jsem si vedle něj a dala mu jeho hlavu zase zpátky na moje rameno. Vypadal hrozně roztomile. Ještě chvíli jsem se na něj koukala a usla jsem taky.

Takže doufám že se vám tahle kapitola líbila, má přibližně 300 slov což není až tak hrozný 😂. Btw moc děkuju za 900 přečtení a 100⭐️. Děkuji moc si vás vážím ❤️