|část 21| slibuju

1.1K 42 1
                                    

Pohled Péťi:
Zrovna jsem se vzbudil, viděl jsem jak Kája ležela vedle mě, vlastně jsem já ležel na ní. Měla ustaraný výraz, asi se o mě bála. Měl jsem chuť si dát dávku, nechtěl jsem ji lhát, radši jsem se opatrně dostal z jejího obětí tak abych jí nevzbudil. Sešel jsem dolů ze schodů a sedl si do obýváku kde seděla Laura. Začal jsem si s ní povídat, pak jsem asi zkazil celou konverzaci. Zeptal jsem se jestli neví kde Kája schovala drogy. Usmála se a řekla: „vím, ale tobě to neřeknu" dala mi malou facku na tvář, spíš takové hrubší pohlazení a když odcházela vedle do místnosti lehce křikla „musíš být hodnej a dostaneš odměnu" začala se smát, přišlo mi jako by mluvila na dítě ve školce. Taky jsem se pousmál, i když mi to nepřišlo vtipný.

Pohled Káji:
Probudila jsem se a strašně jsem se lekla „kde je Petr?" řekla jsem si pro sebe. Hned jsem se nadechla a řekla si že jen konečně vstal. Oblíkla jsem si mikinu a rychle jsem sešla dolů do obýváku spojeného s kuchyní. Ulevilo se mi když jsem ho viděla jak sedí na gauči a povídá si s Laurou která něco dělá v kuchyni. Já, vím není to malé dítě, ale teď jsem ho tak brala, usmala jsem se sama pro sebe.

Já- „dobré ráno"
L- „dobré"
P- „včera jsem byl čistej, že jo?"
Já- „to ani nepopřeješ dobré ráno a hned se ptáš na drogy?"
P- „ale notaaak, dobré ráno" na to dobré řekl zvláštní důraz 😂
Já- „a teď to říkáš jenom aby si měl drogy"
P- „ne neříkám"
Já- „dostaneš až večer"
P- „neee, to nemůžeš myslet vážně"

Laura se otočila a začala na nás koukat a bylo vidět že zadržuje smích.

Já- „víš že to dělám pro tebe a ne pro mě ?"
P- „Jo jasně, ale proč nemůžu už teď"
L- „Jo maminko, proč nedáš synáčkovi dobrůtku dřív? (😂)  řekla ironicky.

Skoro tam umřela smíchy

P- „pjosiim" díval se na mě těmi krásnými modrými oči, které ještě neměly zvětšené zorničky.

Byla bych radši kdybych mu to dala večer abych se nemusela na ten jeho stav dívat a on ho mohl prožít ve spánku, kdy vím že si nic neudělá.

Já- „pokud chceš ráno" začal se dívat nadějněji „tak dostaneš jenom čtvrt pytlíku. Je to na tobě."
P- „a ještě jednu čtvrtku dostanu večer?"
Já- „výjimečně zlato"

Asi jsem zla, ale neměla jsem v plánu mu večer ještě dát, chtěla bych někam někam na výlet aby na to zapomněl.

Takže ahoj, doufám že vás můj příběh neomrzel a stále vás baví. Jak jsem slíbila mám pro vás novou fanfikci, protože nejvíc asi převažoval Grey. Tak jsem se rozhodla napsat o něm. Příběh se jmenuje Fanynka a najdete ho u na profilu 😂💞😁
463 slov 💞

Jenom sen !?/ Grey, STEIN27  [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat