Boundaries of Hate

*Kapitola dvacet*

Draco obmotal ruku okolo Hermionina drobného pasu a chytl její ruku. Hermiona opatrné položila ruku na jeho rameno a druhou vložila do té jeho.

Halou se rozezněla hudba a dvojice začala tančit. Oba si hleděli do očí a přestali vnímat vše okolo. Zmizeli všechny zvědavé pohledy i s blesky fotoaparátu. Teď tu byli jen oni. Jeden pro druhého. Byli samy proti všem.
Oba se ztráceli v očích druhého.

Hudba dohrála a pomyslná kopule okolo nich zmizela a oba se zase vrátili do reality. Hodili po sobě úsměvy a vyrazili pryč z parketu.

,,tvá řeč mne dojala" usmál se na ni Draco.

,,ehh-děkuju" začervenala se Hermiona která byla stále vyvedena z míry po tom tanci.

,,Hermiono...?" objevil se za nimi zrzavý muž. Hermiona se překvaleně otočila na jí dobře známou tvář George Weasleye ktery na rok odjel z Britanie.

,,Georgi" vykřikla ihned a vlétla mu do objetí. Georgi ji objal na zpátek. Draco ho zpražil pohledem.

,,Weasley" odsekl a odkráčel nasupeně pryč.

,,Tak jak se máš Georgi?" Zeptala se Hermiona.

,,no jako v rámci možností....jsou to už tři roky a já ho stále nevzal za mrtvého každy den čekám kdy ho potkám" zamrkal slzy George.

,,ach Georgi....taky mi chybí. Ke konci mi přirostl k srdci. Možná jsem ho i milovala ale s jeho smrtí.... to odešlo" zašepzala Hermiona s dalším navalem slz v očích.

,,on tebe miloval i když to nedával na jevo nechtěl Ronovy lést do zelí a kde ten vůbec je?" Řek George k překvapení Hermiony.

,,ten kretén mi je u prdele" zavrčela Hermiona.

,,co se mezi vámi stalo?" Ptal se ihned George.,,vůbec jaktože si tančila s Malfoyem?" Dodal hned.

,,Ronald mne podvedl s Astorii ktera v tu dobu chodila s Dracem. Spřátelila jsem se s ním" vysvětlí stručně Hermiona.

,,aha a to od kdy vždyť ti vždycky nadával..." připoměl jí George.

,,jo ale omluvil se. Navíc mi dost pomohl se přes Rona dostat a celkově zvládnout to tady" rozhodila rukama. ,,psychicky i fyzicky" dodala.

,,aha dobře jen aby ti neublížil" usméje se smutně George.

,,neboj on už takový není. Teď když je jeho otec pryč je vše jinak věř mi.." zašeptala s úsmévem.

,,no nic ja jdu za Angelikou" usmál se na ni a odebral se k tmavší čarodějce co měla již vypouklé břicho. Na to se Hermiona usmala a rozloučila se s ním.

Stala u stolku se šampaňským v ruce když v tom ji někdo chytil a odvlekl do nějakých dveří kousek od ní.

,,Astorie co po mě chceš?!" Odsekla naštvaně Hermiona. Tu holku nenáviděla.

,,jak jsi se dovolial šáhnout na mého Draca" pronesla Astorie.

,,tvoje chyba byla že jsi ho podvedla ne moje. Nemám se s tebou o čem bavit Astorie takže jestli dovolíš už půjdu" ušklíbla se Hermiona a vydala se k východu.

,,toho budeš litovat" zavrčela Astorie a pak se přemístila pryč.

Nad tím Hermiona pokrčila rameny a odesla zpět do sálu kde se na ni už usmíval pravě Draco.

,,kde jsi byla všude jsem té hledal?" Řekl ihned jak k němu přišla.

,,zdržela mne Astorie. Pry budu litovat toho že se s tebou bavím" pronesla Hermiona lhostejné.