Pravidlo 17

31

Poslední dny měli hodně hektické, a tak si teď mohli plně odpočinout. Čekali na tom místě tři dny, než usoudili, že už je čas navštívit Filipa.

Z tábořiště navíc vyjeli až k večeru, jelikož se jim, jakožto dvěma lidem, na které je vydán zatykač, zdálo bezpečnější cestovat v pozdějších hodinách.

Když dojeli k Filipově skrýši, slunce právě zapadalo. Ideální chvíle...

Nejistě vstoupili dovnitř. V tomto polorozpadlém hradu bylo relativně chladno. „Chudák, takový starý a musí tu spát." říkali si.

Nevypadal zrovna dvakrát šťastně. Byl celý pobledlý a pokašlával. A to přitom zhruba před týdnem vypadal celkem dobře.

„Co se stalo?" tázal se jich hned, když vstoupili.

„Jste v pořádku?" ptala se ve stejnou chvíli Ernis.

„O mě se nestarejte. Co Pravidlo 17? Podařilo se?" ptal se nedočkavě stařík.

„Bohužel ne. Když jsem jel na kole, měl jsem ghanovou hůl přivázanou k batohu. Nějak se uvolnila a spadla na zem. Bohužel se zlomila. A my pak už neměli do úplňku čas sehnat novou." odpověděl mu Reno.

„Ach, to je špatné... Velmi špatné... Ale tušil jsem to. Kdyby se vám to podařilo, šly by vidět nějaké změny." prohlásil muž.

„Jak moc se to za ten měsíc zhorší?" ptala se Ernis?

„To nevím, děvče. Nikdy jsem nic takového nezažil." odpověděl jí starý muž.

„Vážně ne?" ujišťovala se.

Filip vypadal, jako by ho taková otázka rozčílila. „To vypadám tak staře?" tázal se jedovatě.

Okamžitě ho ujišťovali, že vůbec nevypadá staře. A následně zjišťovali, co to má společného s Pravidlem 17.

„Nic." odbyl je neklidně.

Brzy se ale vrátil zpátky do svojí kůže A do svojí obvyklé pohody. Povídal jim, jak se mu stýská po domě, po jeho psovi. Následně se zase obával se, co se s ním stalo...

Byl to zase on. Opět ten upovídaný stařík...

Vzpomínal s nimi na „staré časy", vyprávěl jim o svém mládí...

Nikde ale nebyla ani zmínka o Pravidle 17, ani náznak. Bylo jasné, že z něj už nic nedostanou. Aspoň ne nic o Pravidle 17.

Třeba o tetičce Hildě se toho dozvěděli hodně, ale to je v tu chvíli zas tak nezajímalo.

Samozřejmě, že Filipovy historky byly vtipné a zajímavé, ale v jejich problému jim to nijak nepomohlo.

„Přijde ti, že by někdo jako on mohl vymyslet Pravidlo 17? On? Však nedokázal u tetičky na statku zabít ani myš, která jim vyjídala spíž.

Musel si kvůli toho půjčit kočku z vedlejšího statku." pravila dívka.

„A pak ji zase nenápadně vrátit majiteli, než to zjistí." dokončil Reno s úsměvem historku, kterou jim Filip před chvíli povídal.

„Přesně tak." usmála se taky.

„Asi máš pravdu. Ne, že bych si tím byl úplně jistý, ale asi má Filip pravdu. Přece on nemůže být Feldin." pousmál se Reno.

Jestli to tak doopravdy myslel, nebo ne, to už je jiná otázka. Ale dokázal Ernis přesvědčit, aby mu věřila, že to tak myslí.

On sám si tím nebyl tak jistý jako Ernis...

Ale šel do toho s ní. Skoro až za měsíc bude úplněk. A v tu chvíli se to stane. Zruší Pravidlo 17.

Ahoj.

Tak co? Co si myslíte o jejich rozhodnutí? Je správné, nebo udělali chybu?