Život je boj [DOKONČENO]

Oběd

Přišli jsme k Lei a Calinovi. Vešli jsme do vnitř, sedli si ke stolu a začali jíst. Všimla jsem si že se na sebe Lea s Calinem pořád koukají a Petr si toho taky všiml. Po pár minutách jsem to už nevydržela a zeptala se.

J-Já, P-Petr, L-Lea, C-Calin
J:tak co pro nás máte za novinku?
P:jo. Taky by mě to zajímalo.

Lea s Calinem se na sebe podívali a Calin řekl.

C: chtěli bychom vám oznámit že..... Že..
P:no?
L: že spolu čekáme dítě.
J:Leo, Caline, blahopřeji. To je nádherná novinka.
P:Jo brácho (Calin a Stein27 nejsou bratři) to vám přeju.
J: v kolikátém jsi měsíci?
L: v prvním. Zjistili jsme to nedávno.
C:jo jsme tak šťastný, ne že bychom to plánovali ale oba máme děti rádi a.....

Calin se najednou zvedl od stolu, podíval se na Leu a klekl si před ní na jedno koleno. Vytáhl z kapsy malou krabičku, otevřel ji a řekl:

C: Leo, miluji tě od první chvíle co jsem tě spatřil. Vezmeš si mě?

Seděla jsem a nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Myslím že ani Petr tohle nečekal. Koukal stejně překvapeně jako já.

L: o můj bože, Caline, jistě že si tě vezmu. Ano.

Calin vstal, vzal Leu do náruče a řekl: Jsem ten nejšťastnější chlap na zemi.
Lea mu dala pusu a my s Petrem jsme pořád jen koukali a usmívali se. Bylo to tak nádherné. Když Calin Leu postavil na zem, nasadil jí prstýnek. S Petrem jsme se už trochu vzpamatovali a tak jsme pokračovali v jídle. Lea a Calin si také sedli a jedli. Poté co jsme dojedli, jsme se šli projít.

J:a už máte jména?
L:no, přemýšleli jsme že chlapec by byl buď Adámek nebo Péťa a holčička Enie.

C: (na Petra) toho Péťu jsem navrhl já, líbí se mi.
P:opravdu. To jsi mě dojal. Nečekal jsem to.
L:(na mě) to Enie jsem navrhla já. Jsi moje sestřenice a zároveň nejlepší kamarádka a chtěla bych aby se když to bude holka jmenovala po tobě.
J: Leo, to je od tebe hezké. Moc si toho vážím.
P: a je to tajemství nebo to ví víc lidí?
C:tajemství to není. Ví už to jak Lei tak i moje rodina.
L:jo a jak znám svoji mámu tak to za chvíli bude vědět celé Brno.
J:kdyby ste s něčím potřebovali pomoct tak stačí říct.
P:jasně, rádi pomůžeme.
C:dobře, bereme vás za slovo
P:(se smíchem) dokážu být dobrá chůva.
L:chci tě vidět měnit plenky.
P:Enie by mi s tím pomohla.
J:no tak to beze mě bys to fakt nezvládl. Víš na to musí být alespoň dva.

Všichni jsme se začali smát. Když jsme se vrátili, bylo celkem hodně hodin a my s Petrem jsme už museli jít. Rozloučili jsme se s Leou a Calinem a vyrazili. Drželi jsme se za ruce a povídali si.

P: tohle bych od Calina nečekal. Dost mě překvapil.
J:jo to mě taky.
P:hele, Enie. Tak mě napadlo, když už spolu chodíme delší dobu, nechtěla bys u mě bydlet?
J: Petře, a, tobě by to nevadilo? Vždyť nemáš zrovna největší byt. Sotva se tam vejdeš ty s Purpurem a Diegem.
P: mám dost peněz na to abych koupil dům. Už jsem se po nějakém díval. O víkendu se k němu můžeme jet podívat. Už dávno jsem se chtěl odstěhovat a teď mám důvod.
J: dobře ale až v sobotu nebo v neděli, v pátek je ten oběd u našich. Nezapomeň.
P:neboj, tohle je to poslední na co bych Zapoměl. Kdy se ke mě teda chceš nastěhovat?
J:hele když ti nebude vadit že budeme spát společně tak třeba hned v sobotu.
P: tak jo to spíš budu rád, že budeme spát spolu. Vedle tebe se tak dobře usíná.
J: mně se vedle tebe taky dobře usíná.
P: víš, jsem z toho pátku trochu nervózní. Co na mě řeknou tví rodiče. Jestli mě přijmou do rodiny.
J:neboj. Mají tě rádi. Když jsem včera přišla domů tak se mě táta ptal jak na tom jsi, jestli už je ti dobře.
P:opravdu? To jsem nevěděl. Tak snad to dopadne dobře.
J:určitě.

Další den byl pátek. V práci jsem měla ranní a tak jsem před obědem přišla domů pomoct mámě chytat oběd. Přesně ve dvanáct přišel Petr. Pro moji maminku přinesl kvetiny a pro tátu tuzemák. Už teď si je získal, jen by mě zajímalo kde zjistil co táta rád pije, já mu to neříkala.

J-Já, P-Petr, M-Máma,T- Táta
J:ahoj.
P:ahoj.
J:neboj, všechno bude dobrý.
P:dobře.
M:pojďte všichni ke stolu, oběd je hotový.

Sedli jsme si ke stolu a začali jíst.

T: Petře, co vlastně děláš za práci?
P: no, já dělám hudbu.
T:to je zajímavé.
M: a jak jste se vlastně poznali?
J:víš jak jsem jela na ten Petrův koncert? No tak po koncertě jsem chtěla jet domů ale on mě zastavil u dveří a vzal mě do backstage. No a takhle jsme se poznali.
P:zamiloval jsem se do ní hned jak jsem ji uviděl poprvé.
J:to jsi řekl moc hezky.

Usmála jsem se na něj a držela ho za ruku. Bylo vidět že už není tak nervózní a já byla ráda. Když jsme dojedli, ještě chvíli jsme si povídali a pak se šli táta s Petrem koukat na fotbal a já pomohla mámě umýt nádobí a u toho jsme si pořád povídali. Podívala jsem se na tátu a Petra sedící na gauči a křičící pokaždé když dá domácí tým gól.

M:jako dvojčata.
J:jo, jeden jako druhej.
M:táta má Petra rád, a já taky. Vybrala sis dobře.
J:to on si spíš vybral mě. (usmála jsem se)
M: a jak vám to spolu klape? Nehádáte se?
J: ne, vůbec. Petr je úžasný. Chová se ke mě jak nejlíp umí a já k němu taky.
M:tak to jsem ráda. Musí chodit častěji.
J:jo, to jo.

(v hlavě) sakra. Jak jim mám říct že se v sobotu stěhuju k Petrovi? No, nějak to zkusím.

J:tati, Petře, můžete na chvíli přijít sem do kuchyně?

Petr a táta přišli do kuchyně. Máma s tátou nechápali o co jde ale Petrovi to došlo a zase začal být nervózní.

J:mami, tati, chtěla jsem vám říct že...... Zítra se stěhuju k Petrovi, jsme spolu už 6 měsíců a tak jsme si řekli že by bylo dobré začít spolu bydlet.

Bylo vidět že jsou trochu překvapení. Petr byl nervózní co na to řeknou. Najednou máma prolomila to ticho.

M:ale musíte slíbit že budete často jezdit na návštěvu a občas i na přespání.
J:to slíbíme rádi.

Podívala jsem se na Petra a usmála se. On mi úsměv oplatil.

J:vy samozřejmě taky budete moct jezdit.
T:a kde budete bydlet?
P:zatím v mém bytě ale zítra se jedeme podívat po pár domech, chtěl bych nám nějaký koupit.
T: to je skvělý nápad.

Pak už Petr musel na vlak a tak jsem ho šla vyprovodit.

J:dopadlo to dobře. Mají tě rádi. Máma mi to řekla.
P:to jsem rád. Tví rodiče jsou skvělí.

Než Petr nastoupil do vlaku, dal mi pusu. Pak už jen mával z okénka když mizel v dáli.

Zase trochu delší kapitola. Snad se kapitola líbila.

Easterbunny1515 🌺