MŮŽEME BÝT...

Suchý trest

Bál jsem se ho. Co.... co když mě nechá? Začali mi téct slzy. Vešel do mého pokoje a hodil mě na postel. Zabouchl dveře a podíval se na mě. Začal jsem plakat. "Ještě nemáš důvod brečet!" Zavrčel. Začal si sundávat mikinu a pak i triko. "Co-cože?" Došel ke mě a začal mě líbat. "Ty semnou chceš pořád být?" Zamračil se. "Jo... chci z tebe vyšukat duši, aby sis pamatoval, že tohle se nedělá!" Začal jsem se vysvlékat. Vlezl jsem zpátky na mou postel a klekl jsem si před něj na všechny čtyři. Otočil jsem na něj hlavu. Klečel a vypadal překvapeně... ale jeho oči hořeli. "Zasloužím si to..." Řekl jsem. "Správně..." Zašeptal a chytl mě za boky. Nastavil na příraz. "Počkej a co lubr..." Přirazil. Začal jsem zase brečet. Bolest mi projela celým tělem. Vyndal ze mě svůj ocas a já si vydechl. Jenže zase přirazil a začal se hýbat. "Zasloužíš si to..." Řekl mezi vzdechy. Cítil jsem, jak mi po stehnech teče krev. Kousl jsem do polštáře. Jenže se otevřeli dveře, který se hned zase zavřeli. Kluci! Líbali se a smáli. Prošli okolo nás a spadli na Kacchanovu postel... na tu co byla skoro vedle mě. Todoroki však nezastavoval. Nevydržel jsem to. "Bolí to...." Zaúpěl jsem bolestí. Kirishima i Bakugo se zastavili a podívali se na nás. Bakugo se zamračil a vycenil zuby. "Ty polovičatej šmejde! Proč ho mrdáš bez mazání? Víš jak to bolí?" Vyjel Kacchan. "Hej notak! Uklidni se... po tom chlastu si ještě víc od rány." Řekl Kirishima a chytil ho za pas. Todoroki se zastavil. Úleva. Chytil mě za vlasy a donutil mě, abych se dostal na kolena. Zasyčel jsem bolestí. "On vám řekne proč." Řekl jim. Ne. Ne. Snažil jsem uhnout, abych se jim nedíval do o očí, ale držel mě pevně... "Pochlub se!" Zavrčel mi do ucha. "Dělal jsem to s Urarakou." Oba na mě koukali s vyjeveným obličejem. Todoroki mě zase přišpendlil k posteli a začal přirážet. Zavřel jsem pevně oči a zaťal čelist. Po chvilce jsem slyšel mlaskavé zvuky. Kluci se do toho taky pustili. Dělali to ve stejné pozici jako my. V životě jsem takhle Kacchana neviděl. Kirishima ho ovládal... a Bakugo poslouchal. "Prosím Kirishimo..." Žadonil... V životě jsem ho neslyšel poprosit. Podíval se na mě. Byl celý rudý a udýchaný. Natáhl ke mě ruku.... natáhl jsem ji taky. Usmál se na mě. Drželi jsme se za ruce. Já jsem mu tu jeho drtil kvůli bolesti, která neodcházela. Jenže dveře se opět otevřeli. "Hej Deku? Proč ses neozýval... co ta Uraraka..." Jiro se zastavila. Měla zvednuté jedno obočí a otevřenou pusu. "Ta tvoje Uraraka je v pohodě. Je v pokoji." Řekl s klidem v hlase Todoroki. Jiro jen kývla. "Hej zlato... co se děje. Asi budu zvracet..." Ozval se hlas z chodby. "Kaminari ne..." Snažila se ho jeho dívka zastavit, ale on ji neposlouchal a vešel do pokoje. Jakmile nás čtyři viděl, chytl si ústa rukou, ohnul se a začal zvracet. Jenže do toho všeho přišel i Mineta, který měl na obličeji samolibý úsměv a zapínal si poklopec. "Hej Kaminari měl by si přestat chlastat. Zvracíš pak jak Amina!" Vešel dál do pokoje. Nastavil stejný obličej jako Jiro. Rychle si zakryl oči, otočil se a mířil si to ke dveřím. Jenže uklouzl po zvratkách. Všichni jsme se začali smát. Mineta se rychle zvedl a pelášil z pokoje. "Hej Denki... nechceš si to tady rozdat na tý třetí posteli?" Řekla svůdně Jiro. Kaminari se na nás podíval, ale zase se mu zvedl žaludek. "Kluci já proti vám nic nemám, ale... když jsem na mol tak zvracím ze všeho!" Potom se podíval na svou dívku a vzal ji do náruče. "Kluci? Pučíme si koupelnu...." Řekl a zabouchl se i s Jiro v náručí v koupelně. "Asi bych měl zamknout co?" Řekl Krishima a  vstal to udělat. Todoroki do mě chvíli ještě bušil než se do mě vystříkal. Když svoji choubu ze mě vyndal, zakřičel jsem bolestí. Utřel mě od krve a své šťávy a vzal mě do náručí. Posadil se semnou do koutu postele. Musel jsem tím pádem pustit Kacchana, který kňučel slastí pod Kirishimovím tělem. Todoroki mě pohladil po vlasech. "Už budu muset jít... je třičtvrtě na osm." Políbil jsem ho. "Miluju tě..." Řekl jsem mezi polibky. Usmál se. "Já tebe taky." Zamračil jsem se. Cítil jsem se provinile. Podíval jsem se mu do očí a řekl jak celý incident začal. Když jsem řekl všechno, schoval jsem si obličej do jeho hrudi, abych se mu nedíval do očí. "Jsem rád, že mi říkáš takovýhle věci. Mě na tý holce něco nehrálo už tehdy v parku." Najednou se mezi vzdechy ozvala obrovská rána z koupelny. Potom nastal smích. Bakugo začal sténat hlasitěji a moje tělo se začalo ozývat. Todoroki si toho hned všiml a začal se činit. Vzal moji chloubu do ruky a začal. "Někdy si zase musíme vyměnit pozice... včera to bylo úžasný." Roztekl jsem se mu v náručí. "Hej Todoroki..." Zavolal na něj Kirishima se šibalským úsměvem. "Pojď s nim se." Se slovy chytnul Bakuga pod krkem a přišpendlil ho k posteli. Nechápal jsem. Todoroki asi jo, jelikož mě vzal za podbaží a postavil mě na kolena nad Kacchanovu hlavu. Jednou rukou mi cyhtl za zády ruce a druhou mě zase začal honit. "Bakugo otevři pusu!" Nakázal Kirishima. Ale Kacchan se jen zamračil. Kirishima mu vlepil facku. "Co jsem řek..." Procedil zkrz zuby Kirishima a Bakugo poslechl. Já jsem sebou začal házet a cukat sebou. Nechtěl jsem. Ale Todoroki zrychlil a já se udělal... Todoroki to všechno nasměroval Kacchanovi do pusy. Bakugo to všechno spolikal. V tu chvíli se otevřeli dveře od koupelny. Vypotácel se Kaminari, který chtěl otevřít dveře, ale nešlo mu to, jelikož byli zamčené. Lomcoval s klikou dokud nevyšla Jiro. "Co blbneš... vždyť jsou zamčený. Fakt bys už neměl chlastat!" Odemkla a otevřela dveře. Potom se otočila a s úsměvem nám zamávala. Když za sebou zabouchla, Todoroki vstal z postele. "Už musím." Oblékl se a vlepil mi polibek. "Zítra si tě vyzvednu." Řekl v polibku. "Čau kluci!" Se slovy prošel okolo zvratků a zmizel za dveřmi.

Doufám, že jste si naopak od té předešlé tuhle kapitolu dostatečně užili....