Angel Or Devil ✔

Nový příběh!

Zdravím (❁´◡'❁) Chtěla bych vám jen představit svůj nový příběh, protože mne spousta z vás pravděpodobně nesleduje.

Ze začátku je asi dobré zmínit, že nový příběh není fanfikcí a nemá tudíž ani s tímto příběhem žádnou spojitost. Přesto budu moc ráda, pokud mu dáte šanci a případně zanecháte i hvězdičku nebo komentář 💖.

Příběh 100 ways je inspirovaný stejnojmennou písničkou od Jacksona Wanga. Příběh však neodráží skutečný příběh videoklipu, inspirovala jsem se pouze tím, jak na mně klip i samotná písnička působily. Najdete ho samozřejmě na mém profilu, ale přesto vám sem hodím anotaci i krátkou ukázku, abych vás více zaujala :D.

Anotace: Po smrti milované Sophie se Alexandr snaží najít cestu, jak se s ní znovu setkat. Je pro to ochotný udělat cokoliv - i kdyby měl zaprodat svou vlastní duši...

Příběh o cestě za láskou, která sahala dál, než za hrob.

Ukázka (kapitola 1)

   Něžně jsem ji políbil na její lehce namodralé, malé rty. Byly studené, studenější, než jsem si představoval. Do ucha jsem jí naposledy zašeptal ta jemná slova „Miluji tě". Poté jsem jí lehce stiskl ruce a díval se na ni, na její krásu, kterou nemohla zničit ani smrt. Její tmavě rudé vlasy ostře kontrastovaly s její tváří. Byla tak bledá, tak klidná. Dřívější roztomilé, červené tvářičky a nesmělý úsměv byly ty tam, ale přesto to byla ona - tak nádherná, tak jedinečná. Moje Sophie.

   Díval bych se na ni klidně roky, kdybych mohl. Brzy mne však začaly v očích pálit slzy, které jsem tak pečlivě skrýval. Věnoval jsem jí poslední pohled, abych se ujistil, že se mi její rysy vryly do paměti a pak se pomalu odebral zpět na své místo v plných kostelních lavicích. Její náhlá smrt zasáhla všechny obyvatele našeho města. Vůdce pronášel poslední slova, mezitím co se černá rakev pomalu zavírala. Když se zavřela, celý kostel včetně mě pronesl poslední modlitbu ve jménu Všemocné Katariny a poté rakev zažehla modrým plamenem. V tu chvíli začaly zvonit zvony kostela a lidé postupně a klidně uctivou rychlostí vycházeli ven z kostela.

   Záviděl jsem jim. Zítra se všichni vrátí do svého běžného života a brzy si na ni skoro nevzpomenou. Ale pro mne byla Sophie vším. Už od prvního okamžiku, kdy se její tužka ve třídě zakutálela ke mně a naše pohledy se poprvé setkaly, moje pětileté já vědělo, že je to ona. Ta jediná, kterou kdy budu schopný milovat.

Pokud jste to dočetli až sem, děkuji mockrát! 。･:*:･(✿◕3◕)❤

Zase někdy, vaše Verona ♥