Selekce Počátek [DOKONČENO]

Konec pohádky

Bylo nebylo, za sedmero horami a řekami se rozprostírala nádherná krajina oplývající láskou a nenávistí, dobrem a zlem, nádhernou přírodou a městy, kde se ozýval zpěv a radostný mých obyvatelů. Avšak sem tam se jako typicky prohnilé místečko, ale to nic neměnilo na tom, jak tato země působila. Krajina, v které lidé žili svůj šílený život plný různých nečekaných zvratů ovlivňující jejich život, se nazývala Mystia a bylo to království, v němž vládl nedokonalý král, který měl nespočet chyb, avšak snažil se je zakrývat a vládnout, co nejmoudřeji mohl, aby rod Colinsů vzkvétal s ním i tahle země zaslíbená. Lidé jej obdivovali, měl milující manželku vybranou ze Selekce a k tomu mu porodila dva krásné syny, z nichž postupně vyrostli statní a hrdí muži. Connor a James se tito dva chlapci jmenovali.

Oba dva už od malička projevovali jakýsi um a cit pro vladařství, ačkoli se od sebe pouze jeden jediný rok. Jako by se jeden druhému z oka vypadl, ale přesto si byli tak docela odlišní, protože to Connor se byl korunním princem, což znamenalo minimum volného času pro zábavu, což on chtě. Chtěl se bavit stejně jako jeho bratr a potichu mu záviděl volnost a svobodu, jíž mladý James vlastnil, i když pořád měla své královské meze. Jeho dětství u pubertu prožil za hradbami paláce a jen někdy, když se mu poštěstilo se mohl jít podívat ven do města, kde se k němu, ale každý choval jinak. Byl přece urozený a První. To ovlivnilo to, jak ho lidé po království berou. On o tohle moc nestál. Ano, chtěl být král, ten nejlepší. Na druhou stranu nechtěl žádné povinnosti a být syn nějakého sedláka. Chovali se k němu jako by byl něco víc, což on moc nebral, protože by byl radši, kdyby se k němu chovali jako sobě rovnému, zatímco jeho bratra tak i snad brali. Byl už navždy ten druhý ve stínu bratra. Možná si mohl sem tam dělat, co chtěla, jenže on toužil po moci. Záviděl Connorovi, co jednoho dne bude. Bude králem Mystie, i když on, James, by byl mnohem lepší. Též dostal nejlepší vzdělání a sám po nocích studoval vše potřebné pro krále. K němu se měli chovat uctivě, a ne jako k něčemu, co je lehce nahraditelné. James i Connor byli vychování v tom, že na kastě záleží, a to si James bral k srdci. Vždycky se před otcem snažil být ten lepší a taky si myslel, že je, když Connor byl lehce vzpurnější a občas svému tátovi vzdoroval a dělal si vlastní názory. To i James, jenže ten alespoň choval podobně jako král.

Mezi dvěma bratry tak od patnácti let vládl jakási napjatá atmosféra. Z těch dvou klučinů, kteří si hráli s klacky jako s meči na rytíře se stali soupeři o to, kdo bude lepším králem a Connor je velmi soutěží, tudíž se i do toho opřel se vší elegancí rozhodnutý si vydobýt titul krále, aby jej i jeho bratr tak bral a dal mu jasně najevo, že on je mladší a trůn náleží prvorozenému. Právě nátlak ostatních ho poznamenal na tolik, aby změnil své smýšlení o lepší budoucnosti, o níž se snažil i Maxon s Americou. Radši se přizpůsobí a bude dobrým králem v zajištěném královském systému než králem v království, kde není nic jisté. Hloupý to korunní princ byl. Kdyby se jen onehdy nenechal vyprovokovat tou liškou prohnanou skrývající se za plášť bratra, možná by vše mohlo dopadnout jinak.

Čas ubíhal jako voda v nedalekém potůčku v lese, kde voda byla čirá jako samotné zrcadlo a král pro svého nejstaršího syna nechal uskutečnit jako v každé generaci takzvanou Selekci, kdy si má korunní princ vybrat svoji manželku, což mezi dvojici princů přineslo další semínka zla a závisti ze strany Jamese, neboť on byl pro jistotu poslán na chlapeckou akademii, aby měl Connor na vše dostatek prostoru. Selekce bezmála trvala tři měsíce, do nichž vstoupili i rebelové, aby ji přerušili a svrhli tak rod Colinsů z trůnu. Marně, se začátkem léta zaznělo jméno dívky, do které se korunní princ zamiloval. Jako růže květ a ostrá jako její trny. Dívka jako Slunce s hřívou připomínající čokoládové peřeje s pletí světlou a už na pohled hladkou. Snad jen porcelán by se jí mohl rovnat. Plná energie a lásky k muži, jenž si vybral jí. Takové štěstí zaplavilo její velké srdce, a to samé cítil osmnáctiletý Connor, jemuž tato žena vlila novou krev do žil a on zase chtěl začít bojovat. Svatba to byla krásná. Mnoho veselí a zábavy. Nový král a královna s velkými plány na změnu celého království. Byli šťastní do doby, než přijel James a potkal prvně svojí švagrovou Amiah. Mezi ní a Jamesem okamžitě vznikla neviditelná nenávist bublající pod pokličkou a čekající až jí dá jeden z nich plnou volnost.