Idk, video mi přišlo sweet uwu <3 nemá s příběhem nic společného TuT
Nemohl jsem na ten včerejšek přestat myslet. Nemohl jsem spát. Nemohl jsem myslet na nic jiného, než na chlapce, co mi tak bláznivě pomotal hlavu.
Zase jsem se nechal poddat svým citům.
Přiznávám se, myslel jsem na něj i teď a to je zrovna tělocvik. Cvičení a podobné věci mi tedy upřímně vůbec nejdou. Neumím házet, chytat, kopat, běhat a ani lyžovat. Jediné co umím je skok a šplh a to je celkem k ničemu.
Dneska hrajeme mojí noční můru, basketbal. Jak jsem řekl, neumím nic a při hře jsem spíš jen do počtu. Takže jsem zase myslel na Minha.
Bude si mě po včerejšku pamatovat? Doufám, že ano, byla by škoda kdyby ne.
Kdyby si mě nepamatoval, jak bych mohl uspořádat svat-
Zničeho nic jsem ležel rozbitý na zemi. Co se to stalo? Někdo ke mě přišel.
„Pančiteli, on se nehejbe. Nezavoláme nemocniční? Oni pak začnou hrozně rychle smrdět..." zavolal ten kluk.
Jaká nemocnice?
Motavě jsem se posadil „Moje hlaVa! Co se to dĚje?" hrozně se mi motala hlava, jak to?
„Radši s ním někdo zajděte na ošetřovnu, kdo ví, co mu je-"
„Bez obav, učitýlku, to zmáknu sám." vstal jsem a poplácal ho po rameni.
Domotal jsem se ke dveřím tělocvičny a opustil všechny ty trouby, co po mě drze pokukovali.
Nějakým záhadným způsobem se mi podařilo najít ošetřovnu, ale něco mě zarazilo.
Na židlích, co označovali čekárnu před dveřmi školní doktorky, seděl hádejte kdo. Minho.
Rychle jsem zalezl za roh chodby a srdce mi zase bilo jako splašené.
Minho se s někým bavil. Ten někdo stál shrbený vedle něj a byl mi něčím povědomí. Na blond obarvené vlasy, vyhrnuté rukávy... Už vím! To je ten vykuk ze včerejška! Ale co ten tady dělá? A proč se tak mile baví s Minhem, včera se ještě nesnášeli?
Ten šarlatán se najednou otočil a já zase rychle zakoukl za rohem. Něco Minhovi ještě řekl a pak odešel, naštěstí ne mým směrem. S úlevou jsem si oddychl.
Teď bych si měl jít sednout k Minhovi.
Pobral jsem všechnu sílu a odvahu a když se ujistil, že blonďák doopravdy odešel, rozešel jsem se k židlím a Minhovi.
Sedl jsem si vedle Minha. Ale nejsem blbec, abych si sedl úplně vedle Minha. Sedl jsem si tak, že mezi námi byla mezera jedna židle.
Hlava se mi točila ještě víc, než předtím.
Minho se po mě tázavě podíval, ale pak zase stočil pohled k sobě a dál si mě nevšímal. Díky Bohu! Cítím se hrozně nervózně, když je tu se mnou a tak blízko mě.
Byl jsem tak ticho, že jsem skoro nedýchal. Minho taky nevypadal, že by chtěl něco říct.
„Takže... Vy jste přátelé?" vypadlo ze mě nakonec.
Minho se rozhlédl, kdo to mluví a když si mě všiml řekl: „Já a Yeosang? Dá se to tak říct. Jsme spolubydlící, takže nějak se přetrpět musíme "
„To znamená, že to žádná rvačka nebyla!"
U všech oříšků! Bylo mi tak trapně. Nechtěl jsem se na něj koukat a nechtěl jsem, aby se on koukal na mě, proto jsem radši schoval svůj obličej do dlaní.
Minho se na mě přesto díval. Asi si snažil vzpomenout, kdo vlastně jsem.
„Kecám. Nesnáším ho. Je hrozně otravný a vlezlý. Vůbec po sobě neuklízí a snaží se mě pořád něčím vytočit. Ale jak říkám, jsme spolubydlící, takže se nějak pokoušíme vystát." řekl naštvaně Minho a založil ruce na hrudi.
To mě zarazilo. Vykoukl skrz svých dlaní. „V-Vážně?" zeptal jsem se překvapeně. On přikývl a zamračil se.
„Uff... To se mi ulevilo." oddechl jsem si.
Minho něco neslyšně zamumlal, ale jelikož naslouchám své lásce, věděl jsem přesně, co říká. Říkal, že má rád kebab na sladko.
Jelikož jsem se zase cítil naprosto skvěle, rozhodl jsem se pokračovat v této plodné konverzaci.
„Takže... Chodíš sem často?" svůdně jsem nadzvedl obočí a sedl si na židli blíž k němu.
On se jen posadil hlouběji do židle a hodil nohu přes nohu. „Někdy. Přišel jsem sem s bolavým břichem, ale ve skutečnosti jsem nechtěl na Chemii."
„Uu. Působivé..." přiznal jsem. „ To já jsem udělal něco podobného." zalhal jsem a doufal, že mou lež neprohlédne.
Pohlédl mi do očí. Bylo mi jasné o co mu jde. Když uhnu, zemřu.
„Tak to seš dobrej." řekl a podíval se někam za mě.
Šťastně a zároveň překvapeně jsem vypískl. Minho stočil pohled zase někam jinam. Uvědomil jsem si, že jsem vlastně rebelský frajer, nasadil jsem drsňácký pohled a odkašlal si.
„Ehm... Jo, t-to jsem. Díky." založil jsem taky ruce na hrudi a díval se na stejné místo do zdi, jako on.
Minho si odfrkl a změnil polohu sedu.
„Jo a jsem Jisung. Han Jisung." představil jsem své nudné jméno, jak nejdrsňáčtěji jsem dovedl.
„Mhm." zamumlal můj kulíšek.
Asi jsem měl přidat na zřetelnosti při vyslovování slabiky ve slově JI-sung.
„A ty?" optal jsem se. Samosebou vím, jak se jmenuje, ale říkal jsem si, že by bylo slušné se ho na to zeptat.
„Ňákej Minho." zamumlal neochotně, ale i tak znělo nejpůvabněji na celém světě.
„Jo a já jsem Jisung. Ha-"
„Han Jisung. Chápu. Už jsi to jednou říkal. Nemusíš to opakovat." přerušil mě Minhouš a zatřásl hlavou.
Jeho neposedné pramínky vlasů mu zase spadaly do očí. Vytáhl ruku, aby si je upravil za ucho. Úplně jsem se roztekl. Být tak blízko něj a sledovat ho...
„Jsi nádherný..." řekl jsem zasněně.
On po mě jen zmateně vystřelil pohledem.
„Cože?" optal se.
Najednou mi došlo, co jsem provedl.
„Huh?! N-Ne tak jsem to nemyslel, jak bych mohl kdy říct, že jsi! Jak bych to mohl vědět..!" začal jsem kolem sebe zuřivě máchat rukama a snažil se zamluvit, co jsem právě udělal.
Minhovi nezbylo nic jiného, než jen prostě přikyvovat a tvářet se nadále zmateně.
Když se zrovna snažil něco říct, ze dveří vykoukla doktorka a Minho vešel i s ní do ordinace a mě tu zanechal bez jakékoliv odpovědi.
Zoufalý jsem seděl na židli a propaloval pohledem díru do dveří. Co jsem to zase provedl? Tohle mi určitě nikdy neodpustí. Leda, že by mu ta doktorka dala nějakou injekci s magickým lektvarem zapomnění. Proč ne, zase tak moc vyloučené to není. Kdo ví, co lékárníci tajně míchají o poledních přestávkách.
Sjel jsem po židli dolů. Jestli mi tohle někdy promine, přísahám, že ho políbím.
Hello people! Přeji všem LGBT+ lidem šťastný Pride Month 🏳️🌈✌️
Btw. dnešek je pro Multifandoma úplné narozeniny! Konečně vyšla nová písnička od Twice More&More, podle mě úplná bomba a taky od Laye LIT, tenhle hošan mě nikdy nezklame 😂💞
Hope ya like it 💞
🐊🐊🐊
ČTEŠ
I LOVE YOU DUMB KITTY - minsung
Фанфик„Když jsem s ním, jsem mnohem šťastnější, když se mě dotkne, způsobuje mi elektrické šoky a když se svým obličejem přiblíží k mému, cítím se jako ve snu, ale to je normální, ne?" „Ne Jisungu, není. Ty jsi se zamiloval..." [Kniha se aktuálně opravuje...
