I LOVE YOU DUMB KITTY - minsung

9. Sakurová Alej

„Když jsme byli malý, já a Changbin jsme byli nejlepší kamarádi, i přes to, že jsme každý úplně jiný.

Poznali jsme se v první třídě, když jsme jednou museli tančit čtverylku a ani jeden z nás neměl dvojici. Od té doby jsme byli nejlepší přátelé.

Trávili jsme spolu celá odpoledne až ty obyčejná odpoledne nakonec přerostly na roky.

Chodili jsme vždy do stejné třídy a seděli spolu v lavici.

Jednoho dne se Changbin začal chovat divně. Nejdřív jsem to na něm nepoznal, čehož jsem vždy litoval.

Changbin se zamiloval do chlapce z ročníku nad námi. Mohlo nám tehdy být asi tak 14? No, to je jedno, zpátky k tématu.

Changbin se zamiloval. Jo, správně, do chlapce a nedívej se na mě tak. Jmenoval se Felix. Byl to vážně super kluk, jeden se s ním nenudil. Měl takový roztomilý pihy, to si pamatuju.

Changbin ho měl hrozně rád, ale jelikož je prostě taková stydlivka, tak mu nikdy nic neřekl. A nikdy nic neřekl ani mě! Nejlepšímu kamarádovi!

Ach jo... Myslím, že se za to trochu styděl, proto nic neřekl. Mě ani nikomu jinému. Jeho rodina...no, byla dost, jak to říct..."

„Homofobní?"

„Jo, přesně tak! Díky Sungie.

Jo, byli to homofobové. Neměli je rádi, nevím proč, přitom nikomu nic neudělali. Kdo ví, co by udělali, kdyby zjistili pravdu o Binniem.

Changbin se to snažil udržet jako tajemství, ale dokážeš si představit Bina, jak drží tajemství?"

Ou shoot, teď jsem dost znejistěl, jelikož Bin je jediný, který ví o mém málem tajemstvím.

„Přišel mi docela podezřelý, ale kdykoliv jsem se ho na něco zeptal, okřikl mě, ať si hledím svého. Tak jsem si teda hleděl.

Ne, že by mě nikdy předtím nenapadlo, že je gay, ale no...jak to říct...? Vždycky se hrozně ošíval, když přišlo tohle téma,ale jaksi mi to nedošlo.

Je to moje chyba, že to skončilo takhle. Vždycky jsem si vyčítal, že jsem se s ním kdy pohádal. Tak dobrého kamaráda už nikdy nezískám."

To mě trochu urazilo, ale rozhodl jsem se to nadále ignorovat.

„Jelikož jsem nic netušil, potkal jsem jednoho dne Felixe a začal si s ním povídat.

Zjistil jsem, že je to skvělý člověk a tak jsme se rozhodli si spolu někdy vyrazit, samozřejmě jen jako přátelé.

Šli jsme spolu do cukrárny a potom do parku.

Povídali jsme si o všem možném a myslím, že jsme byli i kamarádi, teda, no...byli bychom.

Changbin nás uviděl jak jsme se večer loučili pod lampou a hrozně ho to chytlo.

Kdo by kdy řekl, že udělá takovou spoušť jen kvůli klukovi?

Na druhou stranu se mu nedivím. Měl to v tu dobu složité doma a i sám se sebou. Felix byl pro něj něčím výjimečný, něco jako záchranný bod,takový maják.

Felix mě obejmul. Jo. Pod tou lampou. A pošeptal mi, že by mě chtěl ještě někdy vidět. Odpověděl jsem, že určitě ano.
Na to se usmál a odešel. Byl vážně rozkošný, ani se nedivím, že se Binniemu líbil.

Changbin se polekal a utekl. Když jsem se vracel, uviděl jsem ho sedět na lavičce v parku. Měl hlavu ve dlaních, stejně jako já před chvílí, myslím že brečel,ale byla tma, nepoznal jsem to.