𝗘𝗡𝗦𝗘𝗜𝗚𝗡𝗔𝗡𝗧

45.

Normálně by Deborah očekávala víkend s radostí, ale do školy už nechodila. Všechny ty dny do soboty se neskutečně nudila. Uklidila si pokoj už třikrát, zkoušela nové líčení, hledala nějaké školy, kde by se mohl dostat i ten největší problémový člověk, jímž nebyla, ale připadala si tak. Nevěděla, jak by teď měla fungovat. Dokonce hledala i brigády, ale dokud jí nikdo nenutil a dostávala kapesné od otce, tak fungovala. Leigh s Debbie kromě zpráv typu: „Poslal jsem ti čtyřicet liber." v kontaktu nebyl. Stále se nesetkali a nemluvili spolu. Nevěděla, jestli se s ním na tom dohodla její matka, ale zvykla si. Byl to sice jen rok, ale za rok se toho dá stihnout docela dost. Například několik rozchodů se skvělým hráčem lakrosu, zamilovat se do učitele, jít na svatbu, ztratit kamarádku, rozkvétající lásku, nevlastního bratra, matku a přitom se setkávat tajně s klukem od vaší jediné a stávající kamarádky. A s tou se dneska měly setkat. Debbie a Rosamund se dohodly, že podniknout nákupní terapii. Procházely obchody s klidem, nikam nespěchaly. Mluvily o nedůležitých věcech a Rose se ji zatím na vyloučení a na Margaret neptala, za což byla Deborah ráda, ale věděla, že to dnes přijde. Ale aspoň na chvíli vypustila trochu páry.
Paní Nelsonová se za těch několik dnů objevila doma dvakrát a to když si potřebovala vzít nové oblečení, vyprat nebo když hledala láhev vína, kterou Debbie s Noèm vypili. Noè... s ním nepromluvila ani slovo a jeden druhému se vyhýbali. Většinu dne Deborah byla na sedačce v obýváku, ale když se blížila hodina jeho příjezdu, odebrala se do svého pokoje a tak to fungovalo. Neměla si s ním už co říct. Pro ní byl mrtvý. Měla v hlavě několik otázek, ale těmi se zaobírat nechtěla. Ne zatím. Na to bude ještě čas. Aspoň v to doufala. Pár nocí proplakala a napsala další esej o lásce, jenž po ní nikdo nechtěl. Tentokrát šlo o zakázanou lásku a o jejím ztroskotání. Věděla, že kdyby to někam publikovala, mohly by z toho být problémy a o další trable nestála.
Koupila si už dvoje džíny, jedno tričko, pudr a korektor, který ji došel. Na zakrytí těch probrečených nocí ho vyplýtvala úplně celý. Rosamund měla dvě tašky plné sexy spodního prádla. Když nic dalšího skvělého nesehnaly, sedly si do skvělé cukrárny Creams, jenž Debbie milovala.
„Tak na co to sexy oblečení, Rose?" zeptala se jí Deborah, když pila zrovna svůj banánový milkshake s kokosem. „Všechno ti roztrhal?" Musela se zeptat, přestože se bála odpovědi. Věděla, že mezi ní a Seanem byla jedna skvělá pusa a ještě lepší jeden jediný sex a nic víc, ale i tak by žárlila. Sean byl typ kluka, na kterého by žárlila i paní Bowenová, kdyby se chtěl ubytovat někde jinde.
„Ne," Najednou vypadala sklesle.
„Něco se stalo?" Srdce Debbie bilo jako o závod. Ať nic o nás neví, prosila v duchu všechny bohy a bohyně, co by mohli existovat.
Zakývala nesouhlasně hlavou. „Jen mám takový špatný pocit. Myslím, že už ho nepřitahuju. Víš, takto to bylo mezi mnou a Seanem vždycky. Bylo kolem nás strašně hodně napětí a když jsme to nevydrželi, něco jsme spolu měli a pak jsme se zas pošťuchovali a jeden druhému se smáli a provokovali se, aby tam to napětí bylo. Možná jsme dobrý tým, ale potřebujeme... nějakou tu vášeň? Asi. Vím, že to zní hrozně, ale nevím, jestli je fajn, když to takhle funguje."
Moc to mezi vámi asi nefunguje, když spí se mnou, řekla si v hlavě, ale hned tu větu zahnala. Takhle by neměla myslet. Neměla by na Seana myslet. Debbie, okřikla se v mysli, jsi jen ublížená a nemůžeš hledat útěchu u kluka tvý kamarádky. „Podle mne to není špatně. Jakože jestli vám to tak vyhovuje, tak je to fajn, ne?"
„Nevím, jestli nám to vyhovuje." odpověděla Rosamund. „Už dlouho se mnou nechce spát. Nebo ne dlouho, i když na něj to je dlouho. Prostě už před tou svatbou byl divný a celkově je to teď nějak..." nemohla najít ta správná slova. „Uhašené? Asi." Rose si kousla do svých extrémně sladkých vaflích.
„Třeba to to prádlo znovu rozproudí."
Rose přikývla. „Proto jsem si ho koupila."
„Uvidíš, že se to nějak spraví." chlácholila jí, ale v hlavě si řekla: „Doufám, že to bude ještě horší."
„A co ty?"
„Já?" Dělala blbou.
„Ty a to vyloučení a tak. Co Noè a tvá máma?"
O tomhle Debbie rozhodně mluvit nechtěla. „No, já ani nevím. To vyloučení je strašný, protože teď mám spoustu času, ale nemám ho s kým trávit."
„S Retty se furt nebavíte?"
Deborah zakývala hlavou. „Nebavíme a už ani nebudem. Je to fakt zlý a posrala jsem to."
„Řekneš mi, co se stalo?" zeptala se ji její kamarádka přímo. Ale nemělo proč chodit kolem horké kaše.
Debbie se nadechla a vydechla, přičemž sfoukla kousek šlehačky na stůl. Tohle ji připomnělo ten den, kdy si s Noèm sedla a probírali to, že si má vzít její matku. „Myslím, že ještě ne. Fakt si vážím toho, že ses nepřiklonila ani na jednu stranu a vycházíš se mnou. Jsem ráda, že jsi mne neodepsala jako Margaret."
„To chápu," usmála se na ni Rose. „Když o tom mluvit nechceš, tak nebudem. Přeci jen si dneska hrajeme na shopaholičky a ne na terapii, že jo?"
Deborah se na svou kamarádku také usmála a nechala si od Rosamund stisknout povzbudivě ruku. „A tobě něco Margaret řekla?"
Zakývala nesouhlasně hlavou. „Vůbec ne. Jen se zmínila, že jsi piča a tak a já se na oplátku zmínila o tom, že v sobotu jdu s tebou ven. Tak je teď na mne nejspíš nabroušená, ale já ji nic neudělala, tak se to snad přežene."
Debbie přikývla a pomyslela si, že by si přála, aby se to, co se mezi nimi stalo, přeneslo i přes ně, jenže Deborah ublížila klukovi, kterého Retty miluje, takže to nemohlo být mezi nimi lepší. Margaret si na lásce zakládala a tak dlouho básnila o Theovi, že by ani nepřicházelo v úvahu, aby zase byly kamarádky. Věděla, že by přátelé měli být na stejné úrovni jako vaše láska, ale zasloužila si to Deborah vůbec?
„Možná mne podvádí," řekla zničehonic Rose.
Deborah zaskočil kousek banánu ve chvíli, kdy to řekla. Nemohla ztratit další kamarádku. Musí to se Seanem utnout jednou provždy. Tohle nebylo správné stejně jako Debbie s Noèm.
„Jsi v pohodě?" zeptala se jí Rosamund.
Jakmile dokašlala a ten teď už nechutný kousek banánu spolkla, přikývla, že je a trochu nenuceně se vyptávala, proč si toto Rose myslí.
„No, tak vídáme se méně. Mám pocit, že se se mnou už ani vídat nechce. A nespíme spolu. Nejsou tohle jasné známky podvodu?"
Deborah pokrčila rameny. „Já nevím... třeba má nějaké špatné období."
„Třeba," řekla Rose a zamyslela se nad tím. „Ale to je blbost. Kdyby doopravdy o mne nestál, tak by se za mnou nevrátil. Že jo?"
„Přesně tak," přitakal Debbie. Rozhodně si musela se Seanem vysvětlit, že sex ani líbání se už opakovat nebude.
„Pokud se v jeho životě neobjevil někdo jako ty."
„Cože?" vyhrkla až moc nahlas Deborah. „Jak někdo jako já?" chtěla vědět.
„No," řekla Rosamund a koukla se na Debbie. „Koukni na sebe. Měl jednu holku, taky blondýnu a taky byla tak hezká a trochu mrcha... nic ve zlém."
Deborah se nuceně zasmála. „To je jak nějaká fikce. Ani ho neznám."
„Jo, já vím. Neříkám, že ty bys s ním byla. Jsi moje kámoška a vlastně jediná, když nepočítám Retty, se kterou můžu normálně a otevřeně mluvit. Ale kdyby se někdo jako ty objevil v jeho životě, tak bych se ani nedivila, že se mnou nechce trávit tolik času."
Rozhodně si musela se Seanem promluvit.

—

Je po půlnoci, takže je další den a další den znamená další kapitola!