𝗘𝗡𝗦𝗘𝗜𝗚𝗡𝗔𝗡𝗧

12.

Definitivně věděla, že teď se s ní bude přátelit jen a jen Margaret, která se dneska neukázala ve škole. Super, pomyslela si, to je dokonalý nápad, Margaret.V její hlavě bylo milion otázek a skoro všechny se točily kolem toho, kde má sedět na oběd, po kom má chtít si nechat opsat úkol a mnoho dalších... Naštěstí ji před samotným stolečkem v jídelně zachránil Noè Pernet, který si ji zavolal do kabinetu. Pro jednou byla ráda, že ho vidí.
Stála před jeho kabinetem a už se chystala zaklepat, když v tu chvíli uslyšela hlas.
„Ne, lásko, nikoho si domů vodit nebudu. Není mi šestnáct, snad si nemyslíš, že ti nejsem věrný?"
Na chvíli bylo ticho, díky toho poznala, že se svou nastávající volá.
Deborah čekala dál, její matka byla jedna z těch podezíravých přítelkyň s obrovskou schopností žárlit i na vzduch, toto možná Debbie po ní zdědila.
„Phoebe, věř mi. Stejně budu mít tolik práce s tvou dcerou, že si hodím mašli."
Trochu to Debbie urazilo, ale zároveň i potěšilo - chtěla se Noèo zbavit.
„Miluju tě, navždycky a jen tebe."
To se už rozhodla bez zaklepání vtrhnout dovnitř.
„Zrovna přišla tvá dcera, pak ti zavolám." A vypnul hovor.
Dala si ruce přes prsa a pohodila rukama. „Tak co máte na srdíčku, pane učiteli?"
„Zítra si musím něco vyřídit a ty pojedeš se mnou, protože tě nehodlám nechat samotnou doma."
„Co prosím?" Rázem byla vzteky bez sebe. „Nejsem nějaký pes!"
„Ale jsi neposlušná jako štěně. Nejsem hlupák, Debb. Je mi jasné, že by ses na celý den vytratila. Máš zaracha a abych na tebe dohlédl, tak pojedeš se mnou."
„Ale-"
Přerušil ji slovy: „Už můžeš jít."
Odešla jako nasupené dítě a opřela se o stěnu. Mohla by naslibovat hory doly, ale věděla, že on by ji na to neskočil, i kdyby to byla pravda. Teď měla další důvod se ho zbavit - nechtěla chůvu.
Vtom si vzpomněla na jejich rozhovor. Nepřijde-li, muž k ženě, přijde žena k němu. V ten moment se rozhodla, že to udělá. Že vymyslí dokonalý plán na zastavení svatby její matky a Noèho Perneta.

—

Konečně jsem se k tomu dostala❤️.