49.

1.3K 70 12
                                    

Deborah se oblékla a zmizela z motelu bez vysvětlování, ale to nebylo zapotřebí. Sean to chápal. Věděl, že to oba posrali a že pokud teď bude Rosamund někoho poslouchat, bude to Debbie a ne on. Jenže ona ani nevěděla, kam šla. Věděla jen směr a tak běžela bezcílně po cestě a nikdo nikde. Deborah vzala do rukou svůj mobil, co rychle při odchodu popadla a zavolala Seanovi.
„Nevíš, kde Rose bydlí?" zeptala se ho, jakmile hovor přijmul.
Sean jí řekl adresu a hovor ukončili. Na mapách zjistila trasu, cesta jí bude trvat pět minut a tak se rozběhla a utíkala, dokud před sebou neměla typický cihlový domek s číslem popisným, jenž hledala. Zaklepala a doufala, že jí někdo otevře, ale tak se nestalo a tak začala Deborah svou kamarádku bombardovat zprávami. Všechny si přečetla, ale neodpověděla a tak Debbie dál klepala, dokud se po několika minutách za dveřmi neobjevila Rosamund.
„Otevři mi, no tak. Prosím, Rose." žadonila Deborah. Nechtěla přijít o další kamarádku.
„A proč bych to jako dělala?" zeptala se jí.
„Protože jsme kamarádky a já jsem ta nejhorší z nejhorších a chci žádat o odpuštění jako u zpovědi."
Rosamund nic na to neřekla.
„Rose, vážně mne to mrzí. Ani nevím, jak přesně to mezi námi začalo a já Seanovi řekla, že s tím musíme skoncovat."
„Jenže to se vám nejspíš nepovedlo, co?" řekla Rosamund tvrdě a nahlas, aby jí Deborah slyšela zřetelně. „Jdi pryč,"
„Ne," stála si za svým. „Nikam nepůjdu, dokud mne aspoň nevyslechneš."
Najednou Rosamund otevřela dveře a řekla: „Promiň, ale o vašem sexu slyšet fakt nechci."
„Jen mne to nech vysvětlit, prosím." žadonila Deborah. Brala jako dobré znamení, že ji vůbec Rose otevřela dveře. „Pusť mne dovnitř."
Rosamund tam jen stála a přemýšlela. Nakonec uhnula a pustila svou kamarádku – nebo bývalou kamarádku? – dovnitř. Deborah dům, ve kterém Rose s její matkou bydlela jen rychle přejela očima. Bylo to tu malinké, ale útulné a hezky zařízené.
„Můžeme se někam posadit? Takhle mám pocit, že mne praštíš." Deborah se snažila atmosféru odlehčit.
„Kávu a ani jiné pití ti nenabídnu." řekla Rosamund hnusně a ukázala na jídelní stůl. Obě se posadily a byly obě potichu. „Tak vysvětluješ nebo chceš hned odejít?"
Debbie přikývla. Jak začít? Měla by mluvit o Noèm nebo tohle vynechat a mluvit jen o tom, jaký mají mezi sebou vztah se Seanem? „Víš proč se se mnou Margaret nebaví?"
„Ne,"
„Protože jsem spala s Noèm, se svým otčímem a zároveň se svým učitelem. Jeden do druhého jsme se zamilovali a chtěli jsme spolu odjet. Nebo já chtěla s ním odjet. Inspirovala jsem se tebou a Seanem."
Rosamund se zatvářila znechuceně, ale tohle jí zajímalo a tak se zeptala: „A proč si teda vzal tvou mámu?"
„Protože jsem mu řekla, že takto budeme nejvíc inkognito a že se nebude muset odstěhovat. Bylo to v tu chvíli podle mne správné rozhodnutí, protože takhle mi zůstal na blízku Noè a Retty zůstal ve městě Theo. Jenže na té svatbě mne Margaret přistihla s Noèm a proto přišel pozdě k oltáři. Proto mne pak celou dobu ignorovala. Proto jsem si s ní pak přišla promluvit a když za námi Thibault došel, slyšel, jak o mně a o jeho tátovi mluvím."
Rose se ironicky uchechtla. „A divíš se jí, že se s tebou nebaví? Ublížila jsi jejich vztahu a celý jsi ho zkomplikovala, protože chrápeš se svým otčímem, proboha."
„Zrovna u tebe bych nečekala, že mne za incest budeš odsuzovat."
„Jenže já a Sean jsme nebyli opravdoví nevlastní sourozenci. Tvoje máma si pana Perneta vzala a je nechutné, co jsi udělala."
Debbie najedou pocítila stud a nevěděla co říct.
„A jak to souvisí se Seanem?"
„Jednou jsem tě hledala a do dneška jsem netušila, kde bydlíš, protože jsem tady nikdy nebyla. A věděla jsem, kde bydlí Sean, protože ses o tom jednou zmínila a tak jsem tam šla."
„A od té doby spolu chrápete vy dva! No skvělý! Jako rozvračečka vztahů jsi fakt skvělá."
Deborah zakývala nesouhlasně hlavou. „Se Seanem jsme se spolu ten den seznámili a začali jsme se bavit. Jednou jsme byli zhulení a mluvili jsme o svých životech, o našem zklamání a prostě jsme u sebe našli oporu."
„Super," odsekla Rose.
„Neodsoudil mne a stejně tak já jej a pak jsme se líbali a bylo to fajn, ale nebylo fajn, co jsme udělali tobě. Proto jsem to nedávno ukončila a v tu stejnou dobu na mne a Noèho přišla má máma, která Noèho podvádí. Noè mi namluvil kecy o tom, že jsem pro něj byla jen špatné rozhodnutí a že se s mou mámou milují. Vzpomínáš na to, jak jsme ti poradila, abys Seana dostala sem pomocí toho fake účtu?"
Rosamund němě přikývla.
„Tak takhle jsem zjistila, co Noè ke mne cítí. A když jsem mu pak řekla, že vím, že to co mi řekl o tom, jak jsem byla jeho trofej na rozptýlení, co se nabízelo, není pravda, tak to připustil. Dává to smysl?" Debbie říkala jedno přes deváté a v její hlavě jí to smysl dávalo, ale nevěděla, jak svou situaci měla popsat Rose. A když na její otázku Rosamund neodpověděla, mluvila Deborah dál. „Řekl, že mne miloval, ale že je konec a odešel. Prostě řekl, že ke mne něco cítil a odešel bez toho, aniž bychom to probrali. Cítila jsem se strašně za to všechno, co jsem udělala jak Noèmu, Retty, Theovi, tak i mé matce. Nevím, jestli se Noè odstěhoval, protože mne nechtěl už na blízku nebo protože se dozvěděl o mé matce a jejím podvádění, i když tvrdil, že o tom dávno ví... což musela být lež. Nebo protože toho bylo na něj moc. Nic mi neřekl a tak jsem nevěděla za kým jít."
„A tak jsi dneska šla za mým klukem a ten tě utěšil svým pérem. Ještě něco?"
Debbie vlastně nevěděla, co by měla ještě říct. Možná čekala, že jí Rosamund bude litovat a kvůli toho jí odpustí, ale teď věděla, že se to tak nestane. „Chci se ti jen omluvit a že se k Seanovi už nikdy nepřiblížím. Jen nechci ztratit ještě tebe."
Rose se opřela o stůl a zadívala se na svou kamarádku. „Jenže ty už jsi mne ztratila stejně jako Sean. Ani jednoho z vás už nechci vidět. Ani jeden už nikdy nebudete součástí mého života. My jsme tady skončily, díky za vysvětlení, které mi dalo leda tak, že jsi nechutná děvka, co spí se všemi okolo a už jdi prosím tě."
A Deborah jí bez dalšího slova poslechla. Vstala od stolu a odešla z toho útulného domečku. Po cestě domů se jú hrnuly slzy. Nevěděla, co by teď měla dělat. Nikoho teď neměla až na Seana, jenže s ním to přece pokračovat nemůže, i když teď už není s Rose. Bylo by to nemístné. Debbie věděla, že by se mu měla vyhýbat, ale šlo to vůbec, když teď byli zranění a potřebovali toho druhého? A co když byla Deborah pro něj taky jen rozptýlení? Co když byla pro něj jen hračkou? Tyhle myšlenky zahnala stejně rychle jako přišly. Znali se Seanem dobře a všechno si řekli, takže pro něj nemohla být jen nějaká hadra. Nebo ano?

𝗘𝗡𝗦𝗘𝗜𝗚𝗡𝗔𝗡𝗧Kde žijí příběhy. Začni objevovat