𝗘𝗡𝗦𝗘𝗜𝗚𝗡𝗔𝗡𝗧

8.

Seděla u svého psacího stolu ve svém pokoji a dělala si úkol do matematiky. Vtom ji do pokoje vtrhla její matka.
Deborah se otočila na židli a pozvedla obočí. „Co je?"
Paní Nelsonová zavřela za sebou dveře a posadila se na její postel. „Měly bychom si promluvit."
„Proč?" Nechápala. „Není o čem."
„Evidentně je," odvětila. „Jinak by ses nechovala jako malé dítě."
Debbie jen protočila očima v sloup a vrátila se ke svému úkolu bez toho, aniž by své matce něco řekla.
Její matka se ale nehla z místa a začala na ní mluvit: „Mrzí mne, že už spolu vůbec nekomunikujeme, víš? Byly jsme si tak blízké a vím, že se to všechno změnilo od toho rozvodu, ale musíš se smířit s tím, že tě tvůj otec ve své péči nechtěl."
Počítala rovnici a přitom ji řekla: „Nejsem naštvaná na tátu. Je mi zle z tebe."
To paní Nelsonovou umlčelo. Vstala z postele své dcery a nervózně přešlapovala. Nakonec řekla: „Celou dobu kolem tebe všichni chodíme po špičkách, abychom tě nevyvedli z míry, ale tomu je konec. Měla bys vědět, že jsem tvá matka, jestli sis nevšimla, a budeš mne poslouchat. Přestaň dělat ve škole scény, děláš si jen problémy." S posledními slovy odešla a nechala svou dceru sedět nad úkoly, aby zpytovala svědomí. Jenže paní Nelsonové ještě zřejmě nedošlo, že její dcera žádné nemá.
Spíše ji přišlo vtipné, jak na ní její otčím žaloval. Kdo se tady chová jako malé děcko? ptala se v duchu Debbie.

—

V sobotu ráno probudila Deborah SMSka od Retty.

Retty7: Dneska v 18:00 kalba v garáži u Georga. Jdeme?

Deborah okamžitě ožije a nadšeně odepíše své nejlepší kamarádce:

Debson: Jojojojo!

A hned následně se rozhodne ozvat svému klukovi.

Debson: Jdeme na pít k Georgovi, viď?
Uživatel RggAdms píše...
RggAdms: Já ti nevím, zlato.
Debson: Jak jako nevíš? Nikde jsme spolu dlouho nebyli!
RggAdms: Pamatuješ si na minulou akci? S Grace??
Debson: To je minulost. Navíc tohle je jen garáž, lásko.
RggAdms: Oba moc dobře víme, jak se jako opilá chováš.
Debson: Nech toho. Jdeš nebo ne?
RggAdms: Co kdybychom místo toho šli na večeři?
Debson: Vsadím se, že tam bude pizza!
RggAdms: Myslel jsem jen nás dva.
Debson: Odkdy chodíme někam jen my dva? Proč se chováš najednou tak sobecky?
RggAdms: Proč nechceš být jen se mnou? Vážně se chceš raději ožrat?!
Debson: Popravdě i docela jo.
RggAdms: Já nikam nejdu. Ty si dělej, co chceš, ale mysli na to, že jde o náš vztah.
Debson: Takže když se půjdu bavit s našimi přáteli, tak my dva jsme pasé? Zase?
RggAdms: To zase sis mohla odpustit.
Debson: A ty bys mi mohl odpověděť.
RggAdms: Pokud tam půjdeš, končíme. Nadobro.
Debson: Tak to bys měl vědět, že tam půjdu právě proto, abychom my dva s tímhle rádoby vztahem přestali. Už mne nebavíš.
RggAdms: Jsi si jistá, že chceš, abych tě opustil, jo?
Debson: Abych ti to ujasnila, tak já opuštím tebe.
RggAdms: Zase.
Debson: Definitivně.
Uživatel RggAdms se odpojil z chatu...

Tento rozchod si Debbie připsala do svých poznámek v mobilu. Měla tam napsaný všechny kluky, se kterými kdy něco měla, se kterými se rozešla. S Reggiem Adamsem se táhnul dlouhý seznam rozchodů a znovu obnovených vztahů. Bylo to spíše vyčerpávající než láskyplné.
Upřímně doufala, že je to definitivní konec. Ten večer, ale ani netušila, že jeden konec otevřel začátek něčeho velkého.

—

Po dlouhé době další kapitola, lidičky. Je to teď trochu ve škole náročnější a těžší a všechno, takže jedno velké PARDON. Milujte mne stále.
xoxo.