Maybe it's not just a phase

NA DOSAH KONEČKŮ PRSTŮ

     S Curtem strávíme v lese asi hodinu. Mluvíme o tom, co se nám tu (prý) všechno stalo.
„Všechno to, co jsi mi řekla, že se ti tu stalo si ale pamatuju. Řekni mi něco, co nikdo neví!” Ptá se. Trochu zčervenám. Znovu se mi vybaví nahé koupání s Viv, ale to mu rozhodně říct nemůžu.

     *Flashback:*
Bylo to tenkrát, když jsme si tu rozhodli udělat ohníček. Všichni jsme u něj seděli a povídali si o hrozných píčovinách.
„Dneska je docela nuda, co?” řekne Nick v jedné z chvíli ticha.
„Jo, docela jo no,” přidá se Tyler.
„Nikdy jsem?” navrhne Viv. Všichni chápou, co tím myslí.
„Tak jo. Pro případ, že si někdo nepamatuje pravidla, když jsi tu věc udělal, piješ.” řekne Nick. „Tak já začnu, nikdy jsem se nevožral tak, aby mě Rose musela odvézt domů.” dodá, posměšně se podívá na Tylera a předá mu láhev (s nějakou pálenkou, už přesně nevím). Většina z nás se tomu směje. Tyler se ale jen napije a při tom nás všechny vyfakuje.
„Haha,” řekne ironicky Tyler. „Tak teď já. Nikdy jsem nespal s Nickovou mámou,” vyhrkne posměšně, napije se a znovu vyfakuje Nicka. Všichni se tomu samozřejmě smějeme (tedy kromě Nicka).

Tyhle rýpavé otázky pokračují. Všichni jsou postupně dost na sračky.
„Tak jo, tak jo. Nikdy jsem neviděla nikoho z týhle party nahýho!” zajíká se opilá Rose. Natáhnu ruku pro láhev a napiju se. O sekundu později mi dojde, že to asi nebyl nejlepší nápad. Viv mi věnuje vyplašený pohled. Ona si to pamatuje? Pomyslím si. Všichni se na mě dívají.
„Ale, ale. Kohopak jsi viděla?” Ptá se Curt.
„Hmm. Jako malá jsem asi musela vidět Adama,” vysoukám ze sebe.
„Ten tu teď není, to neplatí!” protestuje Tyler.
„No tak to jsem asi pila zbytečně, no!” řeknu trochu naštvaně.
„Hmm, co kdybychom si zatancovali?” napadne Rose. A na mobilu hned na to pustí American idiot od Green Day. S námahou se zvedne a pomůže Nickovi na nohy. Pak pomůže i Tylerovi a Curtovi. „No tak vy dvě!” zavolá na mě a Viv.

Chvíli všichni tančíme tak, jako by nás nikdo neviděl. Do toho všichni pijeme a padáme. Pak přijde 'ploužák'. Wake me up, when September ends.
„Miluju tuhle písničku!” volá Viv. Tyler tančí s Rose. Oba jsou opilí a tisknou se k sobě jako sardinky.
„Ale co!” řekne Curt a mávne rukou „Smím prosit Viv?” dodá a galantně se ukloní.
„Ne! Protože ty si rozhodně musíš zatančit s Nickem!” směje se Viv, zvedá Nicka ze země a předává ho Curtovi. Nick je strašně na sračky. Bez přemýšlení omotá Curtovi ruce kolem krku a položí mu hlavu na rameno.
„Jakože proč ne,” řekne Curt trochu překvapeně, chytne Nicka za boky a přitáhne ho blíž k sobě.

Já sedím na zemi. Všechno se se mnou hrozně motá. Chce se mi trochu spát. Viv ke mně natáhne ruku. Po chvíli se vzpamatuji, příjmu ji a znednu se objemu Viv kolem krku a ona mě kolem pasu. Pomalu se pohupujeme.
„To bylo docela těsný s tím nikdy jsem, co?” zašeptá.
„Slíbila jsi mi, že si to nebudeš pamatovat!”
„Však já za to nemůžu!” odmlčí se. „Stejně se ale nemáš za co stydět. Máš hezký tělo.”

Tancujeme pak už jenom chvíli. Všechny nás skolí únava asi v jedenáct. Spíme namačkaní v boudě, rozhodně se nám nechce myslet na zítřejší kocovinu.
*konec flashbacku*

„Hmmm, vlastně myslím, že víš všechno.” řeknu a trochu se zčervenám, když mi znovu dojde, že mi Viv pochválila tělo. Tělo! Nikdo vám přece jenom tak nepochválí tělo.

     Když odcházíme ani jeden z nás moc nemluví. Zajímá mě, co se Curtovi honí hlavou. Já myslím na to, že tohle léto bude možná stejně super, jako to před dvěma lety. Možná i lepší.

     Když dorazíme, Curt jde se mnou domů. Je už půl dvanácté.
„Chceš něco k jídlu?” zeptám se.
„Proč ne.” odmlčí se. „Vlastně se docela hodí, že jsem přijel. Aspoň pohlídám dům. Rodiče budou skoro celý prázdniny pryč.”
„Takže tím chceš říct, že u nás budeš jíst?” zeptám se s úšklebkem.
„Jo, tak nějak,” úšklebek mi oplatí.
„To si ale moc nepomůžeš. Rodiče budou taky většinu prázdnin pryč, takže u nás se jedí polévky z pytlíku.”

Zatímco jíme, Curtovi zazvoní telefon.
„To je Rose,” řekne.
„Tak to dej nahlas!” kývne a zvedne telefon.
„Ahoj Rose!”
„Ahoj, jenom volám, že přijedem asi za půl hodiny. Nejdřív vybalíme a pak můžeme jít někam ven, ne?”
„Jasně, Jo už se na vás těší”
„Ty jako ne jo?”
„Já samozřejmě taky, ale my jsme se viděli před měsícem, s Jo jste se viděli tak před rokem.”
„No jo... Taky se na ní těším. Nick samozřejmě taky. Tak se uvidíme tak za hodinu? Přijďte k mému domu. Adam je ještě v práci?”
„Ano, a dneska má i noční,” odpovím.
„Ahoj Jo! Nevěděla jsem, že jsi tam taky,” odmlčí se. „Co známky?”
„Super. Vážně dobrý. Tři 3 a zbytek 2 a 1.”
„Ty kráso!” ozve se Nick „To jsi z nás asi nejlepší!”
„Díky.”
„No nic. Už budu končit, uvidíme se za hodinu!”
„Dobře, zatím,” řekne Curt a zavěsí. Podívám se na něj s nadšeným výrazem. On se jen usměje. Celé ty dvě léta jsem byla sama a za hodinu uvidím další dva mé staré přátele. Jestli byli věci na dosah ruky včera, dnes se zdají být na dosah konečků prstů.

„Tohle léto bude dobrý Jo. Užijem si to, uvidíš.”
Usměju se na něj. Bude to jako za starých časů, pomyslím si. „Já vím.”

Trochu kratší kapitola. Děkuji za (bubny) 9 přečtení!!!
Xdd
Zase se pls snažte ignorovat chyby.
A koukněte na Řetízkové houpačky. Xd Díky.