VIII

184 32 9
                                    

Richie se na něj zmateně podíval.
,,Počkej, to jako...to jako vážně?" zamumlal zaraženě a pořád sledoval Stanleyho, jestli si z něj dělá srandu, nebo říká pravdu. Ten ale koukal na Richieho s vážným výrazem ve tváři.

Takže je to pravda...Eddie je taky na kluky. Vysvětluje to fakt hodně věcí!

Jak si to jeho mozek začínal uvědomovat, úsměv na Richieho tváři se rozšiřoval. Takže jestli bude mít někdy šanci, je možnost, že se dá s Eddiem dohromady!

,,Hele, Richie, ale nikomu to neříkej, jo? Eddie za mnou přišel ten den po mým coming outu a taky se mi přiznal, ale myslím, že není připravený na to, aby to věděli i ostatní. Takže buď prosimtě zticha a neříkej mu, že to víš, jo?"

Rich pokýval hlavou.
,,Díky Stane, fakt si mi pomohl. Uvidíme se po škole v Lomu?" počkal na souhlas a pak s dobrou náladou prošel hlavními dveřmi do školy. Zastavil se u skříňky, odemkl, vložil do ní svůj skateboard, na kterém přijel, a i s učením na hodinu vyšel vstříc nebezpečné dějepisářce.

Sedl si do lavice s Alice Grimovou a čekal na příchod učitelky. Většinou se snažil nějak zabavit, ale teď mu bylo jasné, že Eddie bude dnes na hlavním programu myšlenkových pochodů.

Slečna Paserová si to za pár minut namířila ke katedře a začala vykládat svoje poznatky. Richie tentokrát neprotáčel očima a nehrál si s pravítkem, jeho veškerá pozornost byla upřena na různé scénáře, které se tvořily v jeho hlavě.

,,Víš Eddie, asi k tobě něco cítím. Mám vždycky takový krásný pocit a motýly v žaludku."

,,Taky miluju, Richie."

Jo, a žili spolu šťastně až do smrti. Haha. Takhle to určitě proběhne.

Vzal si do ruky okousanou tužku a přemýšlel, jak to Eddiemu řekne. Věděl, že Edd porušil nějaké ze tří pravidel, která si dali před třemi lety, a jeho našeptávač mu říkal, že se do někoho zamiloval, ale mohl to být přece kdokoliv z klubu.

Beverly ne -to je holka. Kdo dál? Ben. No, tak ten to asi taky nebude. Mike zřejmě taky ne, ale všechno je možné. Co Bill? To je hodně pravděpodobné...

Nejvíc se ale zarazil nad Stanleym. Tohle bylo vážně hodně pravděpodobné. Proč by to totiž Eddie říkal zrovna jemu?

A co jsem asi udělal já? Chtěl jsem, aby to věděl Stanley mezi prvními, protože je jako já, takže...případ rozlousknutý. Eddie přemýšlel stejně jako já. Snad.

Když zazvonilo, a on uviděl Eddieho na společné hodině občanky, náhle si vzpomněl, že vlastně vůbec nebyl s Eddiem minulý týden venku tak, jak to slíbil.

V pět v Lomu, ne?

Oba ale po tom polibku tak nějak věděli, že se sraz ruší, a tak tam ani jeden nepřišel. Nebo na to oba zapomněli nad tíhou svých zmatených myšlenek?

Sedl si vedle Eddieho a učebnicí e sešitem hodil na lavici. Otočil hlavu k Eddiemu.

,,Ahoj, Eddie." usmál se. Eddie vypadal dost nervózně, ale úsměv mu opětoval a taky ho pozdravil. To bylo jediné, co stihli říct, než si to k nim nakráčela učitelka.

Zatím mi můj plán vychází :D
Ale s těžkým srdcem zjišťuju, že mám jen dvě předepsaný kapitoly :/
Možná bych mohla psát na pláži, ale jsem líný prase, tak to není jistý. Každopádně, dneska, když jsem jedla palačinky s Nutellou, napadlo , že by...No, však vy uvidíte :)

ᴛʜᴇ ʀᴜʟᴇ /𝒓𝒆𝒅𝒅𝒊𝒆Kde žijí příběhy. Začni objevovat