X

184 29 6
                                    

Celý zbytek cesty jen kopal do kamínků a prohlížel si ztrouchnivělé budovy. Až když dorazili k zrezavělé budce, kde se nejspíš před pár desítkami let prodávali jízdenky, rozhodl se napravit svůj předchozí čin.

To dáš, Richie. je ti přece patnáct! Musíš se chovat jako chlap.
Jo, jasně, jenže chlapi nemají rádi jiný chlapy. Takže jako ženská. Co by udělala ženská? Pozvala by danou osobu někam na vínko a pokecala by o tom, že?

Jelikož ani jeden z nich nebyl plnoletý, Rich hádal, že by si na vínku moc nepomohli. Napadlo ho zajít s Eddiem sám do Lomu, ale tam už byli nespočekrát. Chtělo by to něco jako omluvu.

Něco dobrýho. Kino? Moc ohraný, navíc, nezve ho přece na rande. Ne. Jen na malou přátelskou procházku.

Zakroutil hlavou. Proč přesvědčuje sám sebe? Prostě musí svýmu mozku nějak vysvětlit, že domněnka o lásce k Eddiemu už dávno není domněnka, nýbrž nefalšovaný fakt.

A tak se rozběhl ke Stanleymu, který něco vyprávěl Eddovi. Ten se něčemu hihňal a vypadal nadmíru spokojeně.

Tak to teda ne, hošánku. Máš se smát MÝM vtipům.

Chytil Eddieho za rameno. Hnědovlásek sebou cukl, ale pak se uvolnil. Náhle sebou cukl znovu, protože spatřil Richieho těsně blízko sebe.
,,Musím s tebou něco probrat, špagetko. Pojď." zatáhl ho Richie za ruku a nepustil ho, dokud nebyli dost daleko na to, aby je někdo viděl. Všiml si, že po nich Stan občas pokukuje, ale bylo mu to upřímně u prdele.

Eddie s tvářil zmateně. Vypadal i nervózně, jak tak koukal do Richieho zvětšených očí. Richie polkl. Chtěl to vůbec udělat?
Zase chytl Eddieho za ruku, kterou před chvílí pustil a jemně palcem přejel přes jeho hřbet ruky. Eddiemu se něco mihlo v očích, ale Richie nedokázal rozpoznat co. Nadechl se a promluvil.

,,Eddie? Chtěl bych se ti omluvit. Já...přemýšlel jsem. Hodně. A teď jsem si skoro stoprocentně jistý, že...Jsem na kluky. Jo." nervózně se uchechtl a pozoroval Eddieho mimiku. Ten se jen nejistě usmál a pustil Richieho ruku.

Co? Nespouštěj mě!

,,Eddie! To není v-všechno. Já...Asi se mi někdo líbí."
Stále pozoroval Eddieho a přemýšlel, jestli má pokračovat.
,,Jestli se ti teď hnusim, klidně odejdu, řekni si. Ale...Prostě doufal jsem, že bys mě mohl pochopit a vzít to dob-" nedomluvil, protože ho přerušil Eddie.
,,Píp píp, Richie." usmál se a objal ho tak silně, jak mohl. Richie se zasmál a taky ho málem umačkal.

Po chvíli se Eddie odtáhl a se skrývaným smutkem se na Richieho podíval.
,,Richie? A k-kdo se ti líbí?" nadzvedl jedno obočí.
,,To ti ještě nebudu říkat. Promiň, ale ještě na to není čas."
Eddie si trochu nervózně popošlápl na místě a pak vypustil otázku, která ho trápila už delší dobu.

,,Líbí se ti Stanley?"
Richie vykulil oči.

Cože to právě řekl?!

,,Jak tě to napadlo proboha?" uchechtl se.
,,No...jako první věc; viděl jsem tě, jak si s ním před školou povídáš, a napadlo mě, jestli třeba náhodou spolu něco nemáte, protože...však chápeš. Oba jste gayové, tak proč spolu nechodíte?"

Hola!
Pardon, že kapitolu vydávám takhle pozdě, byla jsem doteď na pláži :) Měla jsem menší infarkt, protože jsem nemohla najít dnešní kapitolku, ale je to v pohodě :D
Doufám, že se máte pěkně :)

ᴛʜᴇ ʀᴜʟᴇ /𝒓𝒆𝒅𝒅𝒊𝒆Kde žijí příběhy. Začni objevovat