Nešika

3.kapitola

Alexis
Ráno mě budík vzbudil včas! ~Tak co, dáme párty?~ Oblíkla jsem si černý rifle a černej kroptop. Ráno celkově proběhlo pez problémů. Což mě dost překvapilo. ALE když jsem vycházela z domu, tak jsem si roztrhla rifle o hlavičku hřebíku, co nám trčí ze zdi. Jestli vám přijde divný, proč nám ze zdi trčí hřebík, tak na tom hřebíku visela keramická tabulka s naším číslem popisným, kterou jsem samozřejmě taky rozbila já a táta ten hřebík ještě nestihl vytáhnout. No ale vraťme se k tématu, musela jsem se jít převlíct a hádejte co? - ujel mi autobus. A aby toho nebylo málo, musela jsem si vzít sukni! SUKNI! Já sukně nesnáším! No.... Máma říká, že mi to sluší,ale pšššt. Jela jsem do školy hned dalším autobusem, který jezdí v 8:10, takže jsem měla hodinu zpoždění. Bezva! Ale řidič v půlce cesty ZKOLABOVAL! Naštěstí první pomoc je jediná věc, kterou zvládám. Hned jsem vyběhla do předu, zkontrolovala jsem ho a zakřičela jsem na celý autobus:

Alexis -,, Je v bezvědomí! A nedejchá! Pojďte sem někdo! Kdo umí řídit! Já ten autobus nezastavím! "

Přiběhl tam nějaký pán a zastavil ho.

Alexis -,, Prosím! Vytáhněte někdo mobil! Zavolejte záchranku!

Nějaká holka mýho věku vytáhla mobil a volala. Já jsem řidiči zatím dělala masáž srdce. Asi po deseti minutách masírování srdce začal pravidelně dýchat, tak jsem ho položila do stabilizované polohy a sama jsem se začala vydýchávat. Když přijela sanitka, tak řidiče naložili a jeden záchranář, nás tím autobusem odvezl do školy a já jsem ho poprosila, jestli by našemu řediteli vysvětlil, proč jsem přijela tak pozdě, protože mně by nevěřil a on mi slíbil, že s ním promluví. Když jsem přišla do třídy a byla jsem za hrdinku, tak Karin zrudla závistí a řekla mi:

Karin -,, Takže ty jsi teď hrdinka jo? Tak tohle ti nedaruju! "

Před čtvrtou hodinou jsem stála u skříky, když vtom se něco semlelo na chodbě a Elen skončila s rozraženým obočím. Tak jsem se jí ujala a odvedla jsem ji na ošetřovnu. Bylo to na dva stehy. Ale mezitím co jí to ošetřovatelka šila jsem si došla zamknout skříňku, protože jsem na to v tom zmatku zapomněla. Když to Elen zašila, tak jsme šli do hodiny.

Když přišla Němečková (máme jí na matiku) tak se vyděsila, jako kdyby viděla Bloody Mary a řekla:

Němečková -,, Děti, neviděli jste můj notes?
všichni -,, Ne, paní učitelko. "
Němečková -,, Tak to jsem ho asi zapomněla ve sborovně. Dojdu se tam podívat." a odešla do sborovny. Když se vrátila, řekla ,, Tak tam není. To nevadí, Podívám se po něm po hodině. "

Když skončila hodina, Karin šla za učitelkou a něco jí říkala, nezajímalo mě to a tak jsem si vzala věci a vydala jsem se ven ze třídy. Zrovna když jsem vykračovala ze dveří, tak na mě Němečková zavolala:

Němečková -,, Slečno Parkerová. Okamžitě se vraťte. "
Karin - Ušklíbla se
Němečková -,, Slečno Jamesová. Nechejte nás prosím o samotě."
Karin -,, Jistě paní učitelko. " a odešla
Němečková -,, Takže, slečno Parkerová mohla byste mi prosím ukázat obsah vaší skřínky?"
Alexis -,, Samozřejmě. "

Šli jsme na chodbu a já jsem odemkla svoji skříňku a nemohla jsem uvěřit svým očím. Byl tam její notes! A pak mi to to došlo. To Karin! Postarala se o to, aby Elen měla rozražený obočí. A mezitím, co jsem byla na ošetřovně, strčila mi do skříňky ten notes, kterej učitelce o přestávce ukradla!

Němečková -,, Slečno Parkerová. Vzhledem k ranním událostem jste pouze na týden vyloučena za krádež učitelského notesu. "
Alexis -,, Co-cože? To přece - "
Němečková -,, Mlčte slečno Parkerová! A neodporujte! Pkud nechcete být vyloučena úplně! "

Holky u toho zrovna nebyli, tak se mě na obědě ptali.

Elen -,, Co se to dělo na tý chodbě?"
Vaness -,, Taky by mě to zajímalo."
Barča - s plnou pusou ,, Mě taky."
Alexis -,, Na týden mě vyloučili. "
Barča - vyplivla to jídlo co měla v puse zpátky do talíře ,, Cože?! "