Nešika

12. kapitola

Elena -,, Tak to je pěkně ošemetná situace. "
Vanessa -,, Kde jsi zase vzala ten slang? Není to ošemetná situace. To je konec."
Barča -,, Jedna cesta tu je. " (rozpačitě)
Márty -,, Podvrhnout ten podpis."
Alexis -,, To snad nemyslíte vážně! "
Márty -,, Taky se mi to nelíbí ale je to, jak se zdá, tvoje jediná naděje. "
Alexis -,, Tak fajn. Ale musí to být dokonalý a od originálu naprosto nerozeznatelný. "
Elena -,, To je všechno sice moc hezký, ale kde vezmeš předlohu?"
Vanessa -,, Ty musíš taky zkazit každou radost co?"
Alexis -,, Něco tu najdu. "
Tony -,, Hele lidi, já už to položím. Není mi moc dobře. Ahoj. "
Všichni -,, Čau."
Tony - odpojil se
Alexis -,, Tak jo. Já si to natrénuju a vy mi pak řeknete, jestli je to dost dobrý."
Elena -,, Ale pořád nemáš tu předlohu."
Vanessa -,, Co jsem ti říkala. "
Alexis -,, Klid. Je čas odhalit můj triumf."

(teď přijde věc, která když se Alexis rozbila postel tam ještě nebyla, ale byla jinde pozn. autorky)

Zvedla jsem se od stolu a došla k posteli. Abyste byli v obraze, moje postel je pod oknem v rohu pokoje a stůl je naproti postele, takže když jsem volala z notebooku, který byl na stole, tak bylo vidět, co dělám.

Vanessa -,, Co to děláš? "
Elena -,, Co tam lovíš? "
Alexis -,, Jo tohle. Ehm ehm. Pamatujete si, jak semi rozbila ta postel? "
Všichni -,, Jo."
Alexis -,, No, tak jsem si ten prostor pod postelí ohraničila prknama, který se daj vysouvat, nechala jsem si od táty udělat podložky s kolečkama, popsala si krabice písmenama a udělala jsem si archiv informací o všech lidech který znám."
Márty -,, Počkat, archiv?"
Alexis -,, Říkám tomu Můj osobní archiv, zkráceně archiv, krycím jménem poznámky. "
Vanessa -,, A kde jsi vzala všechny ty informace?"
Alexis -,, Když tvůj táta dělá u policie, tvoje máma na matrice, tvoje teta vydává průkazy na radnici, druhá teta dělá obvoďačku a tvůj strejda dělá ředitele v nemocnici, tak máš dost důvěrných zdrojů informací."
Márty -,, Pravda. "
Alexis -,, P....p....p..... Aaa tady to je. Parker Alexandr a Parkerová Klarisa."

Vytáhla jsem z krabice s P složky mých rodičů. Vzala jsem si papír a začala jsrm trénovat. Když už to bylo dost dobrý a já jsem to chtěla podepsat, zazvonil mi mobil.

Alexis -,, To je máma."
Elena -,, Tak jí to zvedni.
Vanessa -,, A dej to nahlas. "
Barča -,, A chovej se jakoby nic. "

Alexis -,, Ahoj mami. Tak jak je babičce?"
Máma -,, No nic moc. Budeme tu muset zůstat do pondělka. Zvládneš to tam sama? "
Alexis -,, Jasně mami. Není mi pět. "
Máma -,, Hele, už budu muset končit."
Alexis -,, Jo. Pozdravuj bábí."
Máma -,, Jojo, tak ahoj."
Alexis -,, Ahoj. " típla jsem to

Elena -,, Tak bezva a už to podepiš! "
Alexis -,, Jo jasně." podepsala jsem to ,,Je to dobrý?"
Vanessa -,, Je to perfektní."
Alexis -,, Tak jo. Hele já už taky budu končit. Ahoj."
Všichni -,, Ahoj."

Odpojila jsem se od videohovoru, uklidila jsem složky zpátky do archivu, vzala jsem ten papír a šla se navečeřet.

- - - Druhý den ráno - - -

Probudila jsem se včas, vzala jsem ten papír a šla na autobus. V autobuse jsem si všimla, že tam není Tony.

Alexis -,, Lidi, nevíte někdo, kde je Tony. "
Márty a Elena -,, Ne."
Barča -,, Já si ani nevšimla, že tu není." zasměje se
Vanessa -,, Nope."
Elena -,, Tak se ho zeptáme. " vzala mobil a napsala mu SMS ,, Hele! Už odepisuje."
Vanessa -,, Sorry lidi, mám angínu. "
Elena -,, Hej! Co mi čumíš do mobilu!"

Když jsme dojeli do školy, bylo to na hovno. Všichni na mě čučeli a otáčeli se za mnou všude, kudy jsem prošla. Zpráva, že mě vyrazili, se po škole roznesla doslova přes noc. Karin se usmívala jako sluníčko. Chystala jsem se, že až vyjdu od Němečkový z kabinetu, tak se rozlítnu jako střela a rychlostí světla vypálím ze školy, ale ještě než jsem stihla za Němečkovou dojít, zavolal si mě ředitel.