Nešika

10. kapitola

Márty - zavolal přes dveře ,, Tony! Nechtěl bys mi trochu pomoct?! "
Tony -,, Jdu na to! Připrav se!"

Tony přišel k nám a začal nás postupně odtahovat ode dveří. Bránili jsme se, ale nakonec se mu to povedlo a Márty se dostal ven. Šli jsme zpátky do tělocvičny a nějak jsme se všichni nacpali na tu hromadu žíněnek.

Barča -,, A kde že je ten míč?"
Alexis -,, Ale ne! Já na to úplně zapomněla. Ale tentokrát tam já už nejdu."
Vanessa -,, A kdo tam asi podle tebe půjde? "
Alexis -,, Ty."
Vanessa -,, Ne. Já tam nejdu. "
Alexis -,, Ale jdeš."
Vanessa -,, Nejdu. "
Alexis -,, Jdeš."
Vanessa -,, Nej-"
Barča -,, Takhle si nezahrajem! "
Elena -,, Tak si střihněte!"
Alexis + Vanessa -,, Fajn. Kámen, nůžky, papír, teď!"

Koukla jsem se na naše ruce. Já jsem dala kámen a Vanessa nůžky. ~ jo, vyhrála jsem ~ Naschvál jsem Vanesse zamávala a ona odešla.

Vanessa -,, Jé! Já jsem se tě lekla. Teda ty máš ránu. Co tu vlastně chceš?"
? -,, No dovol! Ty máš co říkat! "
Vanessa -,, No furt vypadám líp než ty. Co se ti stalo? Vzdyť vypadáš jak polednice! "
Márty - Vaness! Koho to tam máš?"
? -,, Jdu dovnitř! "
Vanessa -,, Ne! Jenom to ne! Víš co? Já jdu radši první."

Vanessa se objevila ve dveřích s míčem v podpaží. Na tu osobu co s ní mluvila jsem neviděla, protože Vanessa byla přes celý dveře.

Vanessa -,, Bacha! Jde polednice!"

Vanessa mi hodila míč. Vyšla ze dveří, zahrála si na gentlemana a galantně oné neznámé osobě podržela dveře. Ze dveří vyšla Karin. Ale ta vypadala. Místo jejích věčně dokonale upravených vlasů měla něco jako vrabčí hnízdo či co. Všichni jsme vyprskli smíchy. Já jsem dostala totální záchvat smíchu. Jedinej, kdo dokázal něco říct byla Barča.

Barča -,, Cos dělala? "
Karin -,, Než jsem vyšla z domu, nagelovala jsem si vlasy. Jenže ten gel ještě nestihl zatuhnout a venku foukal strašnej vítr a stalo se tohle. A tak jsem se chtěla zeptat Eleny a Vanessy, jestli by s tím nešlo něco udělat."
Elena -,, Šlo. " nenápadně mrkla na Vanessu
Karin -,, Vážně? "
Vanessa - nenápadně mrkla na Elenu
,, Jasně, ostříhat."
Karin -,, To si děláte srandu?! "
Elena -,, Jasně že jo. Musíme tě vyholit."
Karin -,, Tak to ani omylem! Poradím si sama! "

A se vztekem za sebou bouchla dveřma. Všichni jsme zase dostali totální záchvat smíchu. Váleli jsme se tam po zemi, že jsme ji skoro vytřeli.

Tony -,, A to by s tím fakt nešlo udělat nic jinýho, než to vyholit?"
Alexis -,, Jasně že šlo. "
Elena -,, Jasně. Normálně si umejt vlasy. Ten gel se smyje a vlasy budou v pohodě. Ale tohle je ta lepší varianta."
Márty -,, Ta až to zjistí, tak si to slíznem."
Vanessa -,, Ale stálo to za to. "

Když jsme se dohihňali, tak jsme si s Barčou šli pinkat. Ostatním to moc nešlo a tak se na to časem vybodli. Barča stála zády ke dveřím a tak neviděla co se za ní děje. Já jsem jednou omylem odpinkla míč až za Barču, jenže když jsem to udělala, do tělocvičny vběhla Karin a ten míč jí trefil do hlavy.

Karin -,, Co si to dovoluješ? A co jste mi to nakecali za blbosti? Volala jsem svojí kadeřnici a ona říkala, že ty vlasy stačí jenom umýt."
Alexis -,, Taky řešení."
Karin -,, Ty mrcho! To si vypiješ! " Alexis -,, Nemám žízeň."

Nafoukla se a odešla. S Barčou jsme se zasmáli a pokračovali v pinkání. Když už se blížilo poledne, tak už jsme tušili, že nikdo nepřijde a tak jsme začali uklízet. Vanesse s Elenou zbyly nějaký kaštany a tak je nenapadlo nic lepšího, než rozpoutat kaštanovou bitvu. Byla to děsná prča. Já s Mártyn jsme měli výhodu, protože jsme s sebou měli psy a ti nám nosili munici. Když ta bitva konečně skončila, tak jsme ten bordel, tentokrát dodopravdy, uklidili. Vzali jsme si naše věci a psy a vyrazili jsme do naší třídy. Tam jsme si nechali věci a vyrazili jsme spolu s Rexem a Alexem do dílen na soutěž v zatloukání hřebíků. Byli jsme zapsaní až někde na konci seznamu a tak jsme zatím sledovali ostatní.

Alexis -,, Tak jo, čas na uzavírání vsázek. "
Márty -,, Vsázek?"
Alexis -,, Máme s holkama takovej zvyk, každej rok se přihlásíme a jelikož se soutěží ve dvojicích, tak se vsázíme, která z nás ve dvojici vyhraje. Popřípadě která z nás se dostane nejdál. Já jsem bankéř, takže já si účtuju 10% z celkové částky každého vsázejícího. Chcete si taky vsadit?
Márty -,, Ehm..."
Alexis -,, Klid. Nevsázíme se o nic velkýho. O cukroví či jakékoli jídlo a pití nebo i peníze, ale maximálně 20 korun. Vítěz bere vše. Pokud je vítězů víc, tak se částka mezi ně rozdělí rovným dílem. Svůj podíl si beru až po úplném ukončení soutěže. Vsadíte si? Ale bereme jen to, co tady máte. Žádný dluhy. První závodí Vanessa proti Eleně."
Tony -,, Deset medovejch kuliček na Vanessu."
Márty -,, Pět kokosovejch suků na Elenu. "
Barča -,, Deset korun na Elenu."
Alexis -,, Fajn. "

Všechno jsem si zapsala a pak zavolali Elenu a Vanessu. My čtyři jsme se namačkali úplně ke stolu. A pozorně jsme sledovali závod. Holky se první ranou obě dvě trefili mimo. Vypadalo to, že vyhraje Vanessa, ale pak se jí hřebík ohnul a než ho stihla narovnat, tak ho Elena zatloukla.

Alexis -,, Takže Márty s Barčou vyhrávájí každej pět medovejch kuliček, pět korun a dva a půl kokosovýho suku. "

Zbytek duelů a vsázek probíhalo podobně. Nakonec to dopadlo následovně: Vanessa vyhrála pět vanilkovejch rohlíčků, Eleně se to nasčítalo na rovnejch sto korun, Márty všechno prohrál, Tony vyhrál pět medovejch kuliček a deset korun, Barča vyhrála pět kokosovejch suků a pět medovejch kuliček a já jsem dostala půl vanilkovýho rohlíčku od Vanessy, deset korun od Eleny, jednu a půl medový kuličky od Tonyho a jeden kokosovej suk od Barči. Odpoledne, když jsme si dali dárky, tak jsme hráli Bang, žolíky a dokonce i mariáš. Od ostatních jsem dostala termosku, hrneček, štětce a barvy na plátno, rámeček s naší společnou fotkou a nádhernej obrázek Rexe. Když jsem přijela domů, tak jsem si všechny věci uložila, obrázek jsem si pověsila nad postel, fotku jsem si postavila na stůl a lehla jsem si do postele.

Ahoj lidi, jelikož jsem hodně dlouho nevydala žádnou kapitolu a jelikož byly Vánoce, tak má tahle kapitola přesně 1000 slov. Tak hezký silvestr a šťastný nový rok. Užijte si mých 1000 slov a mějte se fajn.

Táňa🖤