Sobota, 4.října

61 5 0
                                    

Skončila poslední hodina ve škole a my jsme si začali balit věci do aktovek. Potom ale za mnou přišla moje třídní učitelka a řekla mi: Alexi, po obědě za mnou přijď do mého kabinetu. Chci si s tebou o něčem promluvit. Říkala to tak divně.. Jako by byla na mě naštvaná.. Ano, paní učitelko. Řekl jsem jí. Max to všechno slyšel a zeptal se mě : O čem chce s tebou třídní mluvit? Nevím. Odpověděl jsem mu. Jak jsme byli na obědě, pořád jsem přemýšlel, co by se mnou chtěla třídní řešit. Doufal jsem, že to nebude nic strašného.. Jak jsme s Maxem vyšli z jídelny, rozloučili jsme se a já šel do kabinetu naší třídní učitelky. Jak jsem ale otevřel dveře, nemohl jsem tomu uvěřit... Spolu s mojí třídní v kabinetu byl i můj taťka. Seděl vedle moji třídní a díval se na mě NAŠTVANÝM pohledem. Začal jsem mít strach, co jsem provedl. Třídní mi řekla, až si sednu na židli, která byla postavená naproti jim. Tak jsem si sedl a začal jsem poslouchat. Alexi, dneska mi tvůj spolužák Artur (USA🇺🇸) řekl, że prý jsi mu vyhrožoval.. Řekla mi třídní. Byl jsem totálně v šoku. ON SI UMÍ FAKT DOBŘE VYMÝŠLET!! LHÁŘ JEDEN! Sem tam mi dělá naschvály.. Nemám ho rád.. No.. Přímo ho nesnáším!! Ale to nebyla pravda. Ale.. Paní učitelko, ja jsem to neudělal!! Řekl jsem vážně. Doufal jsem, že mi uvěří. No a samozřejmě, že ne!! Alexi, prosím tě, přestaň aspoň lhát a řekni pravdu!! Křikl na mě taťka. Neuvěřil jsem, že mi nevěří. Třídní mě varovala, że jestli ještě jednou, TAK MI NAPÍŠE POZNÁMKU A PŘI NEJHORŠÍM MI DÁ 2 Z CHOVÁNÍ!! Teď jsem byl v šoku ještě víc.. Jak jsme to dořešili (KONEČNĚ!), tak jsme jeli domů. Jak jsme jeli, po chvíli cesty mi tatka naštvaně začal říkat různý věci. Byl jsem z toho na dně.. Byl jsem z toho tak na dně, że jsem začal ječet...

Alexi! Alexi! To šeptal taťka a třásl se mnou. Musím jet něco vyřídit. Přijdu kolem 12:00. Pohlídáš sourozence? Jo, tati. Řekl jsem a taťka odešel z pokoje. Bylo ráno, takže jsem zjistil, že to všechno bylo jenom SEN! A byl jsem za to rád.
Posnidali jsme, dali jsme se dohromady a všichni jsme si šli dělat úkoly do školy. Po chvíli jsem začal mít na něco chuť, tak jsem si šel vzít ty sušenky, které nám taťka koupil. Bylo jich tam 12, takže každý měl 4. Ja už jsem si snědl 2, tak jsem si chtěl vzít ty zbývající 2, ale zjistil jsem, že tam mám jenom.. Nic!! Neměl jsem tam ani jednu!! Pak jsem si vzpomněl, že Tina si večer k televizi taky brala ty sušenky.. A vypadalo to, że si jih vzala více. Naštval jsem se na ni.. Je pravda, že Tina mě někdy štve.. Ale někdy hodně!! Potom akorát ONA přišla do kuchyně a řekla : Copak tady hledáš, bratříčku? Ty jsi mi snědla ty sušenky?! Zeptal jsem se ji naštvaně. Ježíši.. Ty na mě budeš nadávat kvůli pitomým SUŠENKÁM??!! Opovaž se, že to vyžaluješ tátovi!! Řekla a odešla do obýváku. Šel jsem za ní a řekl jsem jí : Na něco jsem se tě ptal! Ty jsi mi je snědla?! No jo, BOŽE! TAK SE Z TOHO NEPODĚLEJ!! Začala na mě křičet. Byl jsem na ni naštvaný. Chtěl jsem ji to nějak oplatit, aby si to zapanatovala. Neovladnul jsem se, vzal jsem malou skleněnou vázu, která stála na stole , a hodil jsem s ní před Tinu. Pak jsem do ní žduchnul a ona spadla přímo na ty střepy. Z bolesti zaječela... Měla je celé od krve.. Okamžitě jsem šel pro lékárničku, vytáhl jsem obvaz a začal jsem ji to obvazovat. Promin mi to Tinko, ja nechtěl. Nedokázal jsem se ovládnout. Ona začala brečet a do obýváku přišla i Bella. Vůbec netušila, co se děje. Tak to Teda bude mít taťka radost, až se vrátí.. Říkala si Bella. Mezitím někdo otevřel dveře.. Byl to taťka.. Všichni 3 jsme se zlekli a uvědomili si, že budete mít velký průšvih. Taťka přišel do obýváku a až to uviděl, šokovaně se na nás podíval. Samozřejmě, že byl naštvaný. Měl hlavně strach. To, że jsme rozbili tu vázu mu zas tak moc nevadilo, ale měl strach o Tinu. Hlavně doufal, ať ty střepy nemá moc hluboko.. Nakonec ji taťka vzal do nemocnice, ja jsem za trest uklidil rozbitou vázu a omluvili jsme se taťkovi a i navzájem s Tnou. Taťka byl na nas hlavně hrdý, że jsme si to uvědomili a doufal, že se už nic podobného nestane..

🇷🇺💙Alexův deník💙🇷🇺Kde žijí příběhy. Začni objevovat