🇷🇺💙Alexův deník💙🇷🇺

Pondělí, 13.října

*Čtu si POTAJI deník mého taťky:

Milý deníčku,
dneska je sobota, takže nemusím do školy. Konečně! To učení v 7.třídě mě opravdu přestává bavit. Naplánoval jsem si, že si dneska dopoledne udělám úkoly a odpoledne jsem domluvený s Adolfem a Emou, že se setkáme před školou. Ještě jsem to neřekl taťkovi, ale bojím se, že mi to zase nedovolí. Nevím proč mě nechce pustit. Chápu že má o mě strach, ale přece už nejsem malé děcko, tati!!!
Ráno jsem vstal v 7 hodin. Šel jsem se nasnídat, převléct se, umýt si zuby..... Mezitím domů přišel taťka, musel si jít ještě něco dokoupit. Ahoj Alexi. Řekl mi taťka a já jsem mu odpověděl. Ahoj tati. Co si byl zase kupovat? Zajímal jsem se.
Jo! Byl jsem v obchodě, protože už tady nic není! Řekl taťka. Všiml jsem si, že je nějak naštvaný.... Tati, co se ti stalo? Zeptal jsem se. Taťka mě ale neposlouchal a šel do kuchyně vybalit a schovat věci, které nakoupil.  Šel jsem za ním. Tati...a můžu dneska prosím ven???... Jen na chvíli! S Emou a Adolfem jsem domluvený, že se setkáme před školou! Zeptal jsem se ho. Ne!! Zapomeň!! Nikam nejdeš! Zařval na mě tak hlasitě, až jsem radši běžel do pokoje a zavřel dveře. Co teď jen budu dělat?? Přemýšlel jsem.

Víkend nějak utekl a já už jsem zase musel jít do školy....Ve škole jsem řekl Emě a Adolfovi, proč jsem nemohl jít ven, a oni mě pochopili.. Mě taky taťka nepustil. Řekl Adolf....Něco říkal, že se prý s tebou nemám bavit a mám se prý od tebe a tvého táty radši držet dál...Řekl Adolf..  Co??! Ne! To nechápu! Řekl jsem.

Po škole jsem přišel domů. Jakmile jsem vešel, nikdo tam ale nebyl... Tati...kde jsi?? TATI???? Nebyl doma. Ale vždyť on mi neříkal, že by dneska měl někam jít... Nemohl jsem nic dělat... Ještě jsem mu zkoušel volat, ale telefon mi nebral. Doufal jsem tedy, že přijde a šel jsem se učit. Zítra píšeme nějaké písemky a nerad bych to pokazil.
Asi půl hodiny jsem se učil a najednou se otevřely dveře. Někdo přišel. To bude určitě taťka. Řekl jsem si o šel jsem za ním. A ano, byl to on. Tati...? Kde jsi by-..? Jakmile jsem ho uviděl , nemohl jsem tomu uvěřit. Byl celý pomlácený od krve. Tati...co se ti sakra stalo??? Stál jsem pořád šokovaně na místě. To nic není, Alexi....řekl taťka, ale bylo mi jasné, že to v pořádku není.. Kde jsi byl?? Kdo ti to udělal?? Neodpovídal. Šel jsem pro obvaz a některé rány jsem mu zavázal.
Nakonec večer u večeře mi všechno řekl, jak to bylo.. Synu... S jedním státem mám nevyřešené spory.. S Německem....s Německým císařstvím... Vždycky jsme byli normální přátelé, ale jakmile jsem poznal Polsko-Litevskou unii (tvoji matku), tak jsme se do sebe zamilovali a vzali se. Jenže Německému císařství se to nelíbilo, protože on si ji chtěl vzít a tak na mě žárlil. Jenomže Polsko-Litevská unie bohužel ( a nebo spíš bohudík) chtěla být se mnou a tak se mu vyhýbala. A potom ses nám narodil ty. Jenomže Německo se chtěl asi pomstít nebo co, a tak když jsem byl s Pol-Lit unii na procházce, nenápadně se na nás vrhl a zabil ji. A já se musel o tebe starat. Vztahy se nám ještě zhoršily během války, kdy nás Německo napadl... Stejně pak se později vzal s Rakousko-Uherskem, takže jsem mu zas záviděl já... No a tak to máme do dneška..
Taťka dořekl svůj příběh. Tak a teď už běž spát. Už je pozdě večer a zítra musíš vstávat do školy. Dobře tati, tak dobrou ❤️. Dal mi pusu a já jsem šel spát. V noci se mi zdál nějaký divný sen.. Že by noční můra...?!