Dad, is that you? (ff Tony Stark)

kapitola 1.

Jak začít můj příběh. Jmenuji se Caroline Smith a je mi 17 let. Žiju se svou matkou v Orlandu. Jsem prý velmi chytrá, což by se dalo říct. Ve škole procházím na jedničky a učitelé mě posílají na různé soutěže na které nemám moc času. Teď se ptáte proč. Baví mě sledovat filmy a seriály, hlavně Avengers a filmy od Marvelu. Také ráda vytvářím různé zařízení a vynálezy bych to asi nazvala. Víte jak má Tony Stark ty brýle s Edith? Tak já mám podobné. Mám v nich take umělou inteligenci jménem Amy. Nevím proč, ale prostě se mi líbilo jmeno Amy tak jsem ji tak pojmenovala. Je to nejlepší věc co jsem vytvořila ale nikdo neví, že fungují na tento způsob. Nosím je pravidelně každý den ale mamce se to moc nelíbí. Nelíbí se jí, že sleduji Marvel filmy a ani to, že každého hrdinu sleduji na instagramu. Ty filmy jsou prý z jejích života. Reálného. Ano, v realitě žije Tony Stark, Steve Rogers i Nick Fury, eh, teda tvrdí se to a podle Instagramu a všeho žijí v New Yorku. Mám teda ve svém pokoji takovou malinkou dílničku. Vše je dané tak, aby to nebylo poznat, že neco vyrábím, protože by mamka šílela. Nevím proč. Někdo hraje na nástroje a někdo třeba dělá Sport ale já ráda vytvářím a vynalézám. Mamka říká, že jsem jako kluk. Mně to nevadí. Dělám to co mně baví.

                                    ***

Dneska je pátek, což znamená konec týdne a pro mě zase více času, jak doladit 3D holografickou projekci. Dneska ale jdu se svojí nejlepší kámoškou Kim na světovou premiéru filmu Avengers Endgame, což se hrozně těším. Nechápu jak sehnala lístky. Dala mi jeden lístek k Vánocům. Mám hroznou radost. Konečně uvidím avengers naživo. Už teď mám divný pocit, že se tam něco pokazí ale doufám že ne.

"Hele a co si oblekneš, já si asi vezmu šaty, protože je to prostě slavnost, že v Orlandu je světová premiéra filmu avengers Endgame" preruší mě z přemýšlení Kim. "Hele, asi kraťasy a tričko normálně, nevím. V šatech se necítím moc pohodlně, i když to teplo je na šaty ale ja beru šortky" odpovím jí a vidím na brýlích, jak mi Amy začne vybírat nejvhodnější outfit. "Jinak Kim, ještě před premiérou se potřebuji stavit na poštu si neco vyzvednout, neva?" Povím jí a ona si povzdechne a začne mluvit: "ty na tu poštu chodíš čím dál častěji, ale dobře, takže sraz v pět?". "Ok, v pět"odpovím jí a běžím k nám domů.

"Ahoj mami" zakřičím přes celý náš dům a běžím do koupelny si umýt ruce. V pozadí vody slyším "ahoj car" a já se jenom usměju. Vyjdu z koupelny a jdu do obýváku, kde na gauči sedí moje mamka. "Jak bylo ve škole zlato?" Zeptala se mně. "Ale jo, dobrý, hele ja jdu do pokoje něco dělat, nevadí?" Řeknu a ona se na mě podívá smutným pohledem. "Nevadí mi to, jenom mi přijde, že tam tráviš hrozně moc času." Řekne mi ale já běžím jako rychlá střela do pokoje.

Můj pokoj není z největších ale mám ho ráda. Nejsme s mamkou nejbohatší ale i nejchudší. Jsme střed. Nestěžuji si, jenom moje mamka není moc nadšená z toho, že nakupuji hodně přes internet a ještě neví ani co. "Slečno Smith, dnes bych si oblékla ty černé riflové šortky a k tomu tu kosili bez ramen. Počasí jsem vám zjistila a vypadá to, že nebude pršet" začala najednou mluvit Amy. "Em, díky Amy, ještě něco zjisti mi, kdo všechno ma přijít z Avengerů na tu premiéru prosím" řekla Jsem jí a jen jsem slyšela ano slečno a odložila jsem brýle na můj pracovní stůl, který vypadal pod všemi těmi nákresy docela vtipně.

Běžela jsem k mé skříni, kde jsem si vzala to co mi vybrala Amy a oblékla jsem si to. Udělala jsem si na hlavě rozcuchaný drdol a make-up sem neřešila.

Vzala jsem si ze stolu brýle a nasadila je. Vzala kabelku z věcmi jako jsou: peněženka, lístek, kapesníčky a klíče. Kouknu na ruku kde mám hodinky a vidím, že je 4.45 . Načase vyjít.