Umělec

2. Mrtvá ve sklepě

Detektiv Miles si v klidu seděl ve své kanceláři a popíjel hořkou kávu. Bylo pondělí. Jak on nesnáší pondělí, den samejch lejster. Pomyslel si. Před ním stála ještě značná hromada korespondence. Tak jestli tohle dodělám se zdavým rozumem, bude to opravdu štěstí. Dneska by dal snad bůhví co za nějaké rozrušení, nějakou akci. Ale bohužel pro něj, v meziměstské čtvrti Zikmunda Helvara se nestalo nikdy nic. Tiše si povzdechl. Ti mi teda dávaj. Pomyslel si když se znovu s nešťastným výrazem na tváři podíval na hromadu.
...
,,Tak co Kájo, jak to jde s těmi listinami?" ,,Jé, taky ti přeji dobré ráno Jasmin." odpověděl nevrle své kolegyni. ,,No jak vidím, u tebe moc dobré není." řekla s pohledem upřeným na stále ještě vysokou hromadu. ,,No ne no a co má jako bejt?" ,,Hele klid Karle, hned se nečil!" ,,Promiň Jasmin, to jen ty papíry, pokazily mi ráno." řekl detektiv a protřel si oči. ,,Hmm, jo jinak mám ti něco vyřídit od šéfa." Karel ožil, třeba konečně něco! ,,Co??" vyhrkl nedočkavě. ,,Já nevím, co ti chce, ale máš se dostavit do jeho kanceláře." Zklamaně se sesunul zpátky do křesla. ,,Co tentokrát, další lejstra?" ,,No mě se neptej, vždyť jsem ti už říkala, že nevím, co ti chce." ,,Tak už běž, třeba to bude něco zajímavějšího než vyplňování vězeňských výkazů." Miles jen znuděně pokýval hlavou a zvedl se ze židle.
~*~
Kancelář jejich šéfa, Františka Bernarda byla o tři patra víš. Došel k výtahu a zmáčkl knoflík. Jako vždy se tomu zatracenýmu výtahu nechtělo. Tak ho zmáčkl ještě jednou, dvakrát... byl z jeho nudné práce v kanceláři vážně rozladěný... to už do toho tlačítka bušil.
,,Ahoj Kájo, co ty tu? Vraždíš výtah?" pozdravila ho doktorka Jonesová. ,,Ale ne, jen se snažím ten zatracenej krám rozjet." řekl s mírným uchechtnutím detektiv. ,,Špatné ráno?" Zeptala se. ,,Jo, pekelně." ,,Tak to mě mrzí." ,,Vy za to nemůžete." Po čtyřech minutách čekání konečně výtah dojel a otevřel se. Nastoupili dovnitř. Miles zmáčkl tlačítko třetí patro. Dveře se zavřely a výtah se mírně zhoupl. ,,To snad ne!" Zasyčel Miles a silně dupnul nohou. Naštěstí se výtah pomalu rozjel a s kodrcáním se zastavil o dvě patra výše. Hlas z reproduktoru oznámil: ,,Třetí patro." Dveře se otevřely a oni vyšli. Miles se rozkoukal a žasl, na chodbě před šéfovou kanceláří nebyli jen on a doktorka Jonesová. Byli tam také někteří jeho kolegové z Úředního, zastupující lidi ze Zásahovýho a také pár klasických policistů. ,,No já žasnu, co se to tady dneska děje?" Jeho kolega na něj zamával a řekl: ,,Podle lejstra od hlídky prý zabili nějakou ženskou v Třešňový ulici." ,,To jako myslíš tu Třešňovou ulici?" ,,Ano, přesně tu."
V Třešňový se nacházela jedna hospůdka, kam s kamarády po službě rádi jezdívali. Byla to jedna z nejklidnějších ulic na okraji Helingtonu. A tam že se odehrála vražda?
,,Tomu nevěřím." ,,Tak si nevěř, ostatně za chvíli změníš názor."
~*~
A opravdu. Když přišel do šéfovy kanceláře, podal mu šéf béžovou složku a řekl: ,,Detektive Milesi, jste připraven převzít svůj první případ?" ,,P-pane Bernarde, to myslíte vážně? J-já?" vykoktal zmateně. ,,Ano vy Milesi. Tady máte veškeré podklady k případu." S údivem si od něj vzal složku a otevřel ji. ,,Trochu vám to usnadním. Našli znetvořenou mrtvolu mladé ženy ve sklepě v Třešňové ulici. Policii zavolali tři kluci, kteří se tam podle jejich výpovědi schovávali před zuřivým psem." ,,A kdo to je a jak se tam dostala?" ,,Nu Milesi, tohle musíte odteď zjistit vy." ,,Dostanete přidělený tým. A Milesi, předveďte se, ať už konečně na okresu vidí, že máme i schopné detektivy." ,,A-ano pane." Řekl, teď už oficiálně detektiv Miles a vyšel ze dveří.