Umělec

8. Vyprávění Anny Rose

Anna seděla ve výslechové místnosti s hrníčkem kávy v ruce. Miles seděl naproti ní a trpělivě čekal až se rozpovídá. Pak už to ale nevydržel a zeptal se. ,, Proč vás ta žena u recepce tak nenávidí?" ,,Tygřice? Ehm, vlastně, vy myslíte Charlott Winegarden, ona... nenávidí snad všechny dívky, ale mě nejvíc, už jen z toho důvodu, že jsem chtěla odkoupit svou smlouvu a odejít." ,,A to je důvod k nenávisti?" ,,V jejích očích ano. Ona si totiž myslí, že kdyby náhodou jednu jedinou dívku propustila, že by mohly začít dělat špehy jiným nevěstincům, šílené že?" Miles na to nic neřekl a znovu se zeptal. ,,Do jakých problémů jste slečnu Ell zatáhla?" Anna sklopila zrak.
...
,,Já, měla jsem dluhy, tak jsem si vypůjčila peníze od lichvářů, ale díky mým problémům s pitím a bydlením u Cassanovy jsem neměla dost, abych mohla splatit dluh. A oni mě začali vydírat. Protože jsem neměla skoro žádný majetek, co bych mohla nechat zastavit, začali mi vyhrožovat ublížením na zdraví mých blízkých. Sice jsem věděla, že z právního hlediska to udělat nemůžou, ale i tak jsem dostala strach. Jednou jsem ztratila nervy a jela za Ell a žádala ji, aby mi půjčila. Nejdříve nesouhlasila, ale když..." Odmlčela se. „Jednou mi zavolala ať rychle přijedu k ní do bytu a hned jak jsem vstoupila, začala na mě křičet: ,,Co si jim slíbila?! Kolik sis půjčila?! A proč od lichvářů?!" Vyděsila mě. Ne tím řevem, ale tím jak byla zmlácená. Na oku se jí modral veliký monokl a chyběl jí jeden zub. Šaty měla natržené a bezvládně na ní visely. ,,Co se ti to stalo Ell?" Vykřikla jsem zděšeně. ,,Za to můžeš ty! Ty a to tvoje neustálé pití! Víš co se mi stalo, vážně to chceš vědět?!"
„Když jsem šla z práce, začali mě sledovat dva muži, snažila jsem se je setřást, ale oni mě dostihli a ptali se mě na tebe. Nevěděla jsem, kde jsi a taky jsem jim to řekla. Oni pak ale začali mlet něco o nějakém dluhu, co musíš splatit a žes ho nesplatila, tak si přišli pro výplatu. Popadli mě, nejdřív zmlátili a pak s pytlem na hlavě hodili do auta. Jeden z nich si něco brumlal rusky a druhý mi šeptal do ucha: ,,Tak holubičko, jestli nám tvá kamarádka do 24 hodin nezaplatí, pořádně si tě vychutnáme. A celou, od hlavy až k palečkům." ,,Zhrozila jsem se." Když mi sundali pytel z hlavy, ocitla jsem se na prožrané matraci v nějakém sklepě. Nosili mi jen chleba a vodu a celé dvě hodiny jsem se choulila strachem v rohu. K večeru přišel nějakej chlap v bílém tílku a vytáhl mě do jiné místnosti. Praštil se mnou na postel a začal si sundávat kalhoty. Při tom si bručel: ,,Teď si to s tebou pořádně užiju, závazek nezávazek." Svalil se na mě a začal ze mě surově strhávat oblečení. V zoufalství jsem zašátrala za sebou a nahmatala jsem flašku rumu, kterou si ten hromotluk přinesl. Praštila jsem jí toho chlapa do hlavy a utekla. Naštěstí nezamkl dveře. Ostatní dva spali a očividně nepředpokládali, že uteču, protože nebylo zavřeno. Vyletěla jsem ven ze sklepa a celou cestu utíkala, až na nějakou autobusovou zastávku. Naštěstí hned jel. Nastoupila jsem a dojela až domů. Od té doby se choulím tady ve svém bytě a mám strach. K čemu ses to sakra upsala? Vždyť mě tam málem znásilnili!!!" Řvala na mě. Nepomohlo ani to, že jsem se jí aspoň stokrát omlouvala." ,,A proč jste teda nezavolala na policii?" ,,Já nemohla, vzali by mi někoho dalšího. Tak jsem tam došla a dala jim vše, co jsem měla, všechny peníze, i ty půjčené od Ell. Ell se i přes to všechno o mě nějaký čas starala, ale jen pod podmínkou, že si už nikdy od lichvářů nepůjčím." ,,To nebyli lichváři, to byli mafiáni Ann!" Řvala na mě.
...
Anna Rose se rozplakala.
Detektive klidně mě hoďte do basy, já si nic jiného nezasloužím. Miles na ni hleděl zcela upřímně šokován. ,,Vy si myslíte, že ji zabili ti samí?" ,,Nevím. Já vážně nevím." A rozplakala se ještě víc.
~*~
Miles vyšel z místnosti a řekl Dorianovi. ,,Propusťte ji, ale hlídejte, třeba nás dovede k těm rádoby lichvářům.