Umělec

7. Cassanova

Když policejní technici dorazili, nechal Miles byt bytem a pokračoval dále po stopách. ,,Vzhůru k Anně Rose a Elliinými příbuznými." Snad se něco užitečného dozvíme. Když znovu procházeli kolem vrátnice, byl detektiv velmi zahloubán. Pak najednou vystřelil na vrátnou otázku. „Jste si jistá, že tudy dnes nikdo neprošel? Někdo, kdo by šel k ní do bytu, přítel, bratr, matka..." „Přísahám, opravdu tudy nikdo neprošel." „Fajn.",,Ehm, a můžu se ještě zeptat, kdo byl v poslední době v bytu Ell Bermingové?" ,,Co vím, tak tam jen její matka šla uklidit, protože má teď slečna zařízenou dovolenou na Kanárských ostrovech. Ale to nebylo dnes." dodala a odmlčela se s pohledem přismaženým k malému pultíku. Milesovi v tu ránu došlo, že se stydí. Že špatně nese pomyšlení na možnost, že jí snad něco uniklo, něco, čeho si jako vrátná za tolik let ve službě nevšimla. Znal ten pohled, sklopený zrak dítěte plísněného beze slov.
Všichni tři se na sebe zamyšleně podívali. ,,Jen tak čistě ze zvědavosti, kdo všechno docházel do jejího bytu, když tu nebyla?" ,,Jen rodina a slečna Rose, proč se ptáte?" ,,Ále, jen tak ze zvědavosti." přebil otázku Miles. Karel si mžoulal bradu. ,,Máte tu bezpečnostní kamery?" ,,Ano, jestli chcete dám vám i kopii plánku rozmístění." ,,Ano, to by se nám hodilo."
...
U auta Miles zavolal policejním IT a řekl jim, aby mu našli trvalý pobyt a místo práce Anny Rose a rodiny Ell Bermingové. Nejrychleji byla vyhledaná Rose. Z telefonu se ozval sborový smích. ,,Šéfe, jste si jistý, že tam chcete jet? To je... ,,smích"...ale nic. Užijte si to." ,,Ehm, fajn." Detektiv ukončil hovor a zeptal se Doriana. ,,Poslyš, nevíš jen tak náhodou, kte pracuje ta Rose?" Dorian jen zavrtěl hlavou. ,,Jak bych to asi mohl vědět, když jsem ji v životě neviděl." Tedd Parker měl stejný výraz. ,,Tak fajn, hoši, seznámíme se s Ann Rose.
~*~
Dojeli k dvoupatrovému, zdobenému, modernímu domu s velkým neonovým nápisem Cassanova. Dorian náhle zrudl jako řepa, ehm, Milesi, tohle je bordel. Miles jen přikývl a snažil se zakrýt své ruměnce.
Vešli dovnitř. Snažili se co nejméně vnímat, co se dělo uvnitř a dámy u pultu se jen zeptali: ,,Je tu dnes Anna Rose?" ,,Jste obědnaní?" vyvalila na ně mrak smogu z úst. ,,Ne my... ukázal jí odznak." Hvízdla. ,,Fízlové." ,,Hej Marco!" zavolala na jednu gorilu u vchodu. ,,Odveď tady pány k Rose." řekla se zlověstným úsměvem. Milesovi se ani trochu nelíbil.
Když procházeli kolem dívky kroutící se na tyči, snažil se zachovat co nejtvrdší grimasu.
...
Vešli do zákulisí jednoho z pokojů. Anna Rose byla rozvalená v lenošce a na jejím, velmi sporém oblečení měla položenou bonboniéru. ,,Marco! Už jsem ti přece říkala ať mi sem nelezeš a že na nabídky Tygřice už nebudu přistupovat!!" vyprskla pořád s pohledem zapíchnutým do čokolád. Marco, ta obrovská gorila v černém kvádru se ani nehnula. Miles se svými kolegy oproti němu vypadali jako teenageři. ,,Marco!!! Řekla jsem, vypadni!!!" Prudce se zvedla z lenošky a s pohledem na Milesovi se zarazila. ,,Co tu dělaj fízlové?! Tak to si s Tygřicí ještě vyřídím." vysyčela naštvaně za odcházejícím Marcem.
...
,,Dobrý den slečno." ,,Nazdar, co chcete?" ,,Hmm, jdete přímo k věci, fajn." ,,Chtěli bychom se zeptat na vaši nejlepší přítelkyni Ellu Bermingovou." Anně vypadla pralinka z ruky. ,,A co s ní?" Nasadila opět svou tvrdou masku. ,,Ehm, je mi líto, že vám to musím oznámit zrovna já, ale... je mrtvá." ,,Anně se zalily oči slzami a rozmazaly jí make up. Sesunula se na zem a zalapala po dechu. ,,T-to n-emůže ,,škyt" b-být p-p-ravda. ,,škyt" vzdyť jsem u-u-udělala vše, co ch-ch-chtěli." Miles jí soucitně podal kapesník. ,,Děkuju." škytla. ,,Co se stalo mé kamarádce?" ,,Našli jsme ji v Třešňové ulici ve sklepě. Mrtvou." Rose si zakryla oči rukama. ,,Za to můžu já, to já ji do toho zatáhla." ,,Do čeho?" ,,Mohli bychom si o tom prosím promluvit na stanici, páni policisti?" Miles se na ni udiveně podíval." ,,Víte, že jste asi první, kdo to takto dobrovolně říká?" ,,Vím, ale já jen chtěla aby byla v bezpečí... je to složité, víte." ,,Tak pojďte." Miles ji podal své sako a dívka se do něj zabalila.
Když procházeli kolem vstupu, žena od vstupní kasy na ni jen sykla: ,,To máš za to, ty mrcho." Anna při těch slovech zesmutněla ještě víc.