Stál uprostřed nádherně zelené trávy a kapky jemného jarního deště se odrážely od jejích stébel. Byla krásná nedělní noc a jemu se nechtělo nikam jít. Přemluvil se k pohybu až když pocítil chlad. Promnul si ruce, ale chlad pořát přetrvával. Měl na sobě sice jen tenkou noční košili ale přece, celou tu dobu nic necítil, jen jemný vánek a teplou vodu, stékající mu po čele jako večerní horká sprcha. Přišlo mu to podivné.
...
Až teď si uvědomil, že nestojí na poklidném paloučku osvíceném měsíčním jasem, ale mezi černými stromy v mlze. ,,Co se to sakra.." Nestačil ta slova doříct, země pod nohama se mu propadla a on padal, padal do černé jámy. Zoufale se snažil něčeho chytit, ale stěny byly slizké, odporné jako... ani nevěděl co. Nakonec se ale podřídil rychlosti pádu a...
~*~
Celý zpocený se probudil. Seděl na své posteli. ,,Byl to jen zlý sen, jen zlý sen." opakoval si pořád dokola. ,,Žádná mlha, žádný les, jen já a má postel." Hlasitě a přerývaně oddechoval mezitím, co se snažil přesvědčit, že je jeho fantazie zase jen příliš bujná.
...
Někdy tu samotu nenáviděl, hlavně v noci, kdy se ho zmocňovaly jeho paranoie.
...
,,Kde mám zatraceně ty léky." zaklel a šátral rukama po nočním stolku. ,,Á tady!" zajásal vítězoslavně a ihned do sebe jednu pilulku hodil. Prudce polkl a napil se vody aby zahnal škrabání v krku. Teď by se měly dostavit uklidňující účinky, jak říkala doktorka.
~*~
Starý muž chvíli seděl na posteli s rozházenou peřinou jako zkamenělý. Pak si pomalu lehl, zakryl se a zavřel oči. Už ho nic nevyruší, byl si tím jist.
...
Jeho víčka se pomalu chvěla pod tíhou spánku. Už už by usnul. Když v tu ránu se ozvala hlasitá rána a šílený smích.
...
Muž zakřičel, jako by ho na nože brali. Tohle se mu vůbec nelíbilo. Znělo to, buď jako další jeho představa a nebo... Prudce vstal a popadl nůž na dopisy, který měl pro všechny případy na nočním stolku. Potichu otevřel okno a pohlédl na opuštěný dům... opuštěný, už roky v něm nikdo nežil... tak proč se v něm teď svítí? Muži po zádech přeběhla husina. Ještě aby tam tak byl nějaký bezdomovec, výrostek anebo, a to mu přišlo nejděsivější... šílený zločinec. ,,Heh Pepo, uklidni se." pověděl sám sobě. ,,To máš z toho, jak furt čteš ty hororovky a detektivky."
~*~
Muž krátce přikývl a šel si zase lehnout. ,,To... se mi.. z-zááse jen zdá." Pronesl ještě mezi zívnutím a pak už tvrdě usnul.
ČTEŠ
Umělec
RandomV jednom z opuštěných sklepů na Třešňové ulici najdou tři kluci mrtvolu mladé ženy s podivnými vyřezanými obrazci na těle. Nikdo z nich neví, kde se tam vzala nebo kdo to je. Tak zavolají na policii. Policie a detektiv Miles si dlouhou dobu nevědí r...
