Čistě kamarádsky! |Stein27| //DOKONČENO//

17

Ráno jsem se vzbudila. Sedla jsem si do postele a začala se klepat. Kolem mě byli kluci. Ne to ne... Je to tady zase.. Zase moje psychický problémy. Všechno na mě dolehlo, úplně všechno, sázka, nevěra, Andrea... Co se to zase děje kurva. Vstala jsem a vyběhla do koupelny.

Sedla jsem si do vany (nenapuštěné) a vzala si žiletku. Je to tady zase. Začala jsem se řezat. Ostrá žiletka začal projíždět mojí jemnou kůží po celé ruce. Krev kolem mě tekla všude, měla jsem jí po oblečení. Takhle jsem tam seděla, najednou někdo vešel do koupelny.

Byl to Petr. S vyděšením na mě koukal ,,Mario?! Mario co si to provedla! Martine! Davide!!" začal řvát, zacpala jsem si uši a houpala se. Do místnosti vběhli všichni kluci. Koukali na mě jako na blázna. ,,Mario! Mario to ne!" začal řvát Martin, šel ke mně a zvedl mě na nohy z vany.

V jeho očích se odráželi emoce v podobě smutku, lítosti, zuřivostí, ale taky pochopení. ,,Tohle nesmíš Mario! Nesmíš do toho zase spadnout kurva, si silná, chápeš?!!!" řval David. ,,Kurva neřvi na ní, nemá to cenu! " okřikl ho Martin a přitáhl mě k sobě.

Asi mu bylo jedno, že mu mažu oblečení krví. Objal mě jak nejpevněji to šlo. ,,Promiň, já nevím. Zase jsem měla to nutkání" šeptala jsem mu do hrudi. ,,Honey, nesmíš to dělat zase." v tom se do toho vložil Petr ,,Jak jako zase? Ty si se už někdy řezala?" řekl.

Odtáhla jsem se a koukla na sebe do zrcadla, měla jsem úplně rudý oči. ,,Víš co? Jo.. Jo řezala a co jako? Tak jsem prostě jiná. Nejsem ta princezna co bude nowit šatičky a střevíce. Nejsem tak strašně happy jako ostatní, protože žiju v realitě! A víš co? Je to kvůli tobě Petře! Proto jsi moje zlámné srdce dolámal na tisíce malých střepů co mě bodají abolí to!'  křikla jsem a vydala jsem se k sobě do pokoje.

Zamkla jsem za sebou dveře a sjela po nich. Obličej jsem si složila do dlaní a přemýšlela jsem. Tohle nemůžu dělat, ne zase. Ška jsem k šuplúku a vytáhla z něj fotku. Fotku na které jsem byla já a mladek kluk. (17) Ten kluk byl Thomas, můj malej bráška.

Přejela jsem prstem po fotce. ,,Chybíš mi tu víš? Proč si bůh vzal tebe a ne mě, brácho proč? Vždyť tenhle život nemá cenu" mluvila jsem si pro sebe a při tom koukala na fotku. Fotku jdem zase schovala a odemkla jsem. Do vnitř hned vletěli kluci.

Koukali na mě, já si jen v klidu sedla na postel a přitáhla si nohy k sobě. ,,Mari?" koukl na mě Martin. To je vážné, nikdy mi moc neříká Mario, jen honey. ,,Ano?" koukla jsem na něj ,,Jsi v pořádku?" zeptal se. ,,Já.. Jo. Budu v pohodě, neměj strach ano?" falešně jsem se usmála.

Martin mě znova obejmul. ,,Víš, že tě mám strašně moc rád viď? Že jsi moje sestra, že jo?" šeptal a dal mi pusu do vlasů. ,,Víš že já tebe taky, ale zrovna teď bych chtěla aby mi pusu do vlasů a obejmutí dal někdo jinej" povzdychla jsem si, koukla jsem se na Petra a vstala.

Šla jsem do koupelny, kde jsem si omyla ruku a vlezla si do sprchy. Umyla jsem si vlasy a zabalila je do turbanu. Potom jsem se vysprchovala. Zavázala jsem si kolem sebe ručník a přešla k umyvadlu. Namazala jsem se krémem a dala si maskuy tohle jsem naposledy dělala ani nepamatuju.

Nanesla jsem masku a mezizim si vyčistila zuby. Sundala jsem si turban, nechala jsem vlasy volně rozpuštěné. Vešla jsem k sobě do pokoje, banda kluků u vás v  pokoji a vy jen v ručníku. Pecková situace.

Ejooou, vítám vás u další části. Co říkáte na to, ze se Maria pořezala? A co myslíte, že se stalo Thomasovi? Miluju vás💓

~Jenny❤️