Čistě kamarádsky! |Stein27| //DOKONČENO//

39

Koukala jsem mu do očí. Čekala jsem, jestli něco řekne. Panovalo mezi námi nepříjemné ticho a já se rozhodovala jestli začnu. ,, Mario? " prolomil to opravdu nepříjemné ticho Petrův tichý a nádherný hlas. ,,Přišla si sem? Ke mně?" řekl a pousmál se. ,, Přišla jsem za tebou" šeptla jsem a sedla jsem si vedle něj.

On mě silně obejmul, oplatil jsem mu to a moje slzy se zase drásali na povrch. Jsem tak ráda, že ho tady zase mám. Že ho objimam. S tímhle člověkem je mi nejlíp, ten co si nikdy neprozil opravdovou lásku tohle nepochopí. ,, Jsem tak rád, že jsi tady. Živá a zdravá. Měl jsem o tebe strašnej strach Mario" řekl vážně Petr.

U jedné strany, je strašně že jsem všem kolem mě způsobila bolest a z jedné strany krásně že se o mě všichni báli. ,,Já vím, je to píčovina. To co jsem chtěla udělat" řekla jsem. ,, Jak to teď vidíš s nama? " řekl Petr a ve mě hrklo. Jako bych nemohla mluvit. Jak to teď vlastně vidím?

Miluju ho. To je jasné, ale co když mě zase zklame? Ale bez něj se budu taky trápit. ,, Mario?" řekl Petr, když jsem už vážně dlouho přemýšlela. A už jsem taky dopremyslela. Mám jasno. Políbila jsem ho, dala jsem do toho všechny svoje city. Dlouze jsem ho políbila a přitáhla jsem si ho o sobě.

Petr se usmál. ,, Promiň. Odpusť mi to, že jsem ti tak strašně moc ublížil" zašeptal a opřel si čelo o to moje. ,, Je to za námi. Všechno zlý je k něčemu dobrý" dala jsem mu znova pusu. Jeho sladké, jemné a dokonale rty. Vzala jsem si telefon a vyvolala jsem Martina. Rychle jsem mu vzdělila, že jsem našla Petra a že se sejdeme u hospody.

Propletla jsem si ruce s Petrem. Cestou jsme si povídali. Jak jsme došli k hospodě, kluci už tam byli. Koukali na nás jak na blázni, akorát nevím proč.. Jo.. Nebude to tím že jsem si před pár hodinám prerezala žíly, kvůli klukovi, kterej mě teď momentálně nese na zádech?

Jo to asi bude tím. Došli jsme tam a já seskovioa z Petra a koukla jsem na kluky. ,, Mario, jak ty tohle dokážeš. Dělat jakoby nic" řekl nechápavě Dejan. ,,Chci zapomenout" řekla jsem. Kluci přikývli, asi jim nevadilo, že jsme s Petrem spolu, myslím že věděli, že jeden bez druhého už prostě nemůžeme existovat.

Jeli jsme do Brna. Přímo do Olympie. Dojeli jsme tam a rozebehli jsme se po různých obchodech. Řekla jsem si, že by bylo možná fajn nakoupit klukům dárky. Divyn je, že mě tady nechali totálně samotnou, ale tak co, poradím si. Tak co bych jim mohla koupit? Rozešla jsem se po obchodech.

Klukům jsem vybrala každému jedno triko. Calinovi jsem vybrala triko od Calvin Klein. Martinovi a Davidovi jsem vybrala Levis. Dejan dostane gant. Pro Marka jsem vybrala Vans a pro Petra jsem vybrala hnedka dvě věci. Tričko na kterém bylo zlatě napsáno King. Sama jsem si vzala Queen. A potom jsem mu vybrala černou mikinu od Guess.

Tak jo, naházela jsem to do dárkových tašek a malé taštičky jsem naházela do nové koupeneho stříbrného, holografického vaku.

Hayooo, předposlední díl máte na světě. Nějak kolem odpoledne nebo tak vyjde poslední. Miluju vás💚

~Jenny❤️