Jak to vše začalo

7

Ráno jsem se probudil vedle Dabiho který mě měl v objetí. Usmál se a políbil ho na čelo. „Miluji tě." Najednou Dabi otevřel oči. „Já tebe." V tu chvíli jako by se mi zastavilo srdce. Dal jsem mu ruku do vlasů a začal ho hladit. Leželi jsme nahý protože vyčerpáním jsme neměli náladu se oblíkat. „Dabi.. já." Dabi se na mě podíval a zbystřil. „Co? Já.." „Chci se k vám přidat." Dabimu se rozzářili jeho očička. „Opravdu." Koukl na mě podezíravě. „Ano." Dabi se usmál a políbil mě na čelo. „Jsem rád že si dostal rozum." „Ale ty ne." „Co si to řekl?" Po raní společné sprše jsme si vzali i nové oblečení a Dabi mi řekl ať jdu za ním. Vedl mě dolu. Ale tady vím kde to je vede mě do baru. Trochu se bojím je všechny vidět. Přece jen jsem pro ně furt jen hrdina. Dabi otevřel dveře a byli tam úplně všichni všechny pohledy šli jen na mě. „Takže tohle je Hawks což většina z vás ví. Chce se k nám přidat bude to náš informátor." Najednou ke mě přišla Toga a chytla mě za ruku. „Jsem ráda že můžu být tvá spolupracovnice ale škoda... dělat že jsme ty mě bavilo." Usmál jsem se a nic moc neřekl. Koukl jsem směrem kde seděl Shigaraki a přejel mi mráz po zádech. „Takže... Se chceš přidat jo?" „Ano chci se stát součástí ligy. A chci stát po boku Dabimu" Dabi se na mě podíval a trochu zrudl. „A jak ti můžu věřit?" Zamyslel jsem se. „Kolikátého je dnes." „9.2. Proč?" „Dvacátého chtějí udělat hrdinové velkou misi na ligu zjistili kde se bar nachází. V tomhle mi můžete věřit." Toga hned zapištěla. „O tomhle má pravdu.Když jsem byla na poradě hrdinů jen se o tom řeklo ale už se to neřešilo." Koukl jsem znova na Shigarakiho který se stále koukal nespokojeně. „Shigaraki můžeš mu věřit vážně. Včera jsem to už zkusil. A navíc už má v pořádku křídla mohl kdykoliv zaútočit." Shigaraki si povzdychl. „Fajn ale stejně ti věřit nebudu." Dabi si šel sebnout k místu kde nikdo nebyl a já šel za ním hned k nám přišla Toga a Twice. Začali se mě ptát jaké je to být hrdinou. Začal jsem jim odpovídat na jejich otázky. Pak jsem se podíval na Dabiho který se vraždil s pohledem Shigarakiho. Najednou se zvedl a šel za Shigarakim. Ale hned Toga a Twice se začali vyptávat na další věci začal jsem se s nima bavit.

Došel jsem k Shigarakimu a sedl si vedle něj. „Hele chápu že je to super hračka na mrdání ale kurva nemůžeme mu až tak moc věřit." „To ty si řekl že ať se k nám přidá." „Já nečekal že se to stane čekal jsem že ho zabiješ až tě omrzí." „Vážně na tohle můžu vsadit i jeho křídla." „Vážně?" Usmál se Shigaraki. „Jo protože by nás hlavně mě nezradil." „Tak pojď uzavřít sázku. Když nás zradí ty sám mu upálíš křídla. A když nás nezradí a pomůže nám zabít all mighta tak přenechám ligu tobě." „Tahle sázka se mi líbí." Podal jsem mu ruku a uzavřeli jsme sázku. „Vážně nezklame tě je velmi schopný a silný." „Hej Dabi~" zavolala Toga. „Víš o tomhle." „Ne Togo přestaň." Sáhla mu do křídel a Hawks zavzdychal. Když se to stalo celý bar ztichl. Shigaraki se na mě otočil a nadzvedl jedno obočí. „Jo moc schopný." Naštvaně jsem došel zpět k stolu a sedl si vedle Hawkse. „Hej Hawksi to mi připomíná. Včera nám skoro spadla základna jak moc jste si užívali kroť si trochu Dabiho." Koukl jsem na něj dost naštvaně. „Závidíš? Když tě to tak mrzí že si to neviděl příště to můžeme udělat na tvé posteli co?" Koukl jsem na Hawse který byl celý rudý. Protočil jsem očima a došel si k baru pro celou flašku vodky. „Hawksi tak se napijeme ne?" Hawks se usmála kývl hlavou.

Dabi to do sebe začal dost klopit. Já pil jen zlehka. Najednou mi položil ruku na mé stehno Koukl jsem na něj překvapeně a on se usmál. Všichni v baru byli dost mimo až na mě já jediný byl asi tak nějak při smyslech. Dabi si začal povídat s Togou a s jeho rukou začal jezdit nahoru dolu. Bylo to dost nepříjemné chtělo se mi vydat nějaký stén ale vždy jsem ho tlumil tím že jsem se zakousl do rtu. Najednou mi tou rukou začal rozepínat poklopec a pak stáhl kalhoty a začal mi dělat dobře. Koukl jsem na něj se strachem v očích. Prosím Dabi no tak prosím. Dabi se netvářil jako by chtěl přestat. Dabi začal rukou zrychlovat a já se musel opřít o Dabiho rameno aby nikdo neviděl můj obličej. „Jezuuuu~Vy jste tak krásný pár~."Řekla Toga ale tohle bylo něco jiného ne romantické gesto. „Dabi prosím." Zašeptal jsem Dabimu do ucha. Ale Dabiho to očividně nezajímalo. Právě naopak rukou ještě zrychlil. Zakousl jsem se mu do krku a v tu chvíli jsem se udělal. Dabi se na mě usmál a moje nářadí uklidil zpět do kalhot. Bože! To je takový idiot. Co kdyby nás někdo viděl!