Jak to vše začalo

8

Ležel jsem v objetí Dabiho v jeho posteli a paprsky slunce mi začali svítit do obličeje. Pootevřel jsem jedno oko a povzdechl si. „Děje se něco?" Ozvalo se za mnou. Otočil jsem se a podíval se do tváře ještě rozespalého Dabiho. „Jen jsem nervózní." „Z té mise dnes?" „Jo... přece jen je to moje první mise jako villian co když ti někdo ublíží nebo mě někdo pozná." „A ty ses k nám přidal proč?" „Kvůli tobě!" „Tak proč ti tak vadí aby tě někdo poznal. Než si řekl že se k nám přidáš mělo ti dojít že po tobě všichni půjdou a budou tě chtít zabít. A většina dětí co tě mělo za hrdinu teď budou brečet že vraždíš lidi. Na tohle si očividně nemyslel co?" Dabi se zvedl z postele a šel si vzít tričko. „Nemusel si být tak zlý..." „Já jsem byl zlý? Nevěděl jsem že lidi co jsou upřímný jsou zlý." A odešel z pokoje. V jednom měl ale vážně pravdu na tohle jsem nepomyslel. Nechci lidi vraždit ale už mě nebaví furt někomu pomáhat. Vstal jsem a šel se také obléct od té doby co jsem se přidal nechal Dabi vystěhovat klec a zařídil společný pokoj se mnou. Aktuálně jsem šťastný a nemám si na co stěžovat. Ale co v budoucnu? Sešel jsem schody a otevřel dveře do baru. U stolu seděl Dabi a Shigaraki. Od kdy Shigaraki sedí jinde než na jeho místě. A ještě horší od kdy se ty dva takhle baví? Došel jsem k nim a Shigaraki hned přestal bavit. Oba se na mě otočili a já jako bych viděl dvě velké osobnosti před sebou. Až teď mi došlo do čeho jsem se to namočil. Dabi se hned zvedl a chytl mě kolem ramen a vedl mě k jinému stolu. „Dabi? Co jste řešili tak důležitého?" „Cože?" „Ptám se co jste řešili?" „To nemusíš řešit." V tu chvíli mi probliklo co když jsem jen loutka přece jen jsem hrdina mají ze mě dost informací... Ale nechce se mi věřit že Dabi by mě jen využíval vážně jsem ho začal milovat... ale přece jen to je villian... „Keigo? Děje se něco? To tě tolik trápí co jsem si povídal se Shigarakim?" „Ne jen jsem fakt dnes nervózní..." „Z té mise? To jsme už řešili ne?" „Jo ale..." „Keigo kurva jestli mě miluješ tak dnes půjdeš!" „Dabi? A- ty mě miluješ?" „Sakra Keigo co je to za otázku? Jasně že jo!" Dabi se ke mě natáhl a políbil mě. Koukl jsem se na něj smutně a natáhl se pro další polibek. Začal jsem ho líbat a Dabi na mě překvapeně koukat. „Keigo? Co děláš?" „Co asi? Chci tě prosím." „Keigo dnes na to není čas máš tu misi." V tu chvíli budeš muset s Togou vyrazit. Najednou přišla Toga úplně natěšená. „Keigo~ Dnes jdeme spolu~ Doufám že ti nevadí že ti ho přefiknu Dabi~" „Uděláš to a já z tebe udělám prášek do pečiva!" „S tebou není žádná sranda Dabi! Tak Keigo jdeme?" Já jsem jen nejistě kývl hlavou a přišel k ní. „Jsi připraven~" Jen kývnu hlavou a už jsem někde jinde než v baru.