•//11//•

22 6 0
                                    

nakonec jsme ho, nevinného muže, jež se nachomýtl ve velmi stresové situaci a reagoval špatně, nacpaly do kufru vozidla. Nasedly jsme a jely. Po chvíli se ale auto bezdůvodně zastavilo.

"Sakra, kleklo nám auto!" protočila svými mořsky modrýma očkama Missy. Vystoupila z auta a vydala se hledat příčinu zaseklého auta.

"Rose? Pojď sem, prosím," pronesla Missandei trochu zděšeně. Ona neváhala a vyběhla z auta. Zahlédla na autě z boku propíchlou pneumatiku.

"Co se děje?" ptá se zmatená Rose.

"Vidíš tu pneumatiku? Někdo ji musel propíchnout ručně. Někdo o nás ví. Určitě sleduje každý náš krok."

"Panebože..." dívka si začala uvědomovat, v jakém nebezpečí jsou. Rozhodly se vydat na cestu lesem. V kufru auta se nenachází náhradní pneumatika neboli rezerva, takže auto už nerozjedou.

Šly si tak lesem, když vtom těsně vedle Roseiny hlavy proletí ozdobená černo zlatá dýka a zabodne se do nedaleké břízy. Rose strnula a přestala dýchat. Missy vytáhla zbraň ze stromu a máchla s ní ve větru.

"Co tu pohledaváte?" ozve se najednou hlas šestnáctinelé holčiny zpoza stromu.

"Utíkame před zákonem," pronesla Rose sarkasticky, i když to byla vlastně pravda. Holku za stromem to evidentně zaujalo a vylezla ven. Její dlouhé blond vlasy, na pravé straně vyholené, vlály ve větru.

Pomrkávala na nás dlouhými řasami a prohlížela si nás od hlavy k patě svýma indigovýma očima. Měla oblečené černé owersized triko se zlatavými třytivýni spirálkami, černé rifle a tenisky.

"Nejste vy ti uprchlíci z psychiny?" tahle otázka obě zaskočila natolik, že Rose přikývla.

"Tak pojďte za mnou," pousmála se a Missy ji podala její dýku, načež se na ni neznámá slečna podívala děkovným pohledem.

Vedla nás vyšlapanou lesní pěšinou. Došly jsme k asi osmi stromům rostoucích do kruhu, kde mezírky mezi nimi byly obloženy větvičkami a chrastím.

Slečna prošla jednou nevycpanou mezerou a my za ní. Ocitly jsme se v úchvatném obydleném komplexu. Nahoře byla natažena průhledná plachta, aby nezatékalo. Podobná plachta byla natažena i na zemi, aby omezily počet hmyzu ve svém přívesu. Na plachtě byly položeny ještě deky.

Na kárované červeno černé dece seděla na kost vyhublá dívka s vypadanými vlasy a brečela. Před sebou měla talíř s lesním ovocem, hlavně malinami. Vedle ní seděla holčina černými vlasy po ramena a utěšovala ji.

Nekonečné ticho prolomila slečna, co nás sem přivedla slovy "Myslím, že tu máme nové přírůstky do naší party."

Obě dívky zvedly hlavu a ta jedna si utřela slzy. "Jsou to ty, co utekly z psychiatrické léčebny," dodala po chvíli.

"Já jsem-" už se dívka z lavičky chtěla představit, ale ta hubená plačící holčina ji utla.

"Missandei a Rose, my víme. Hlásí to už od rána v rádiu."

"Tak představíte se nám vy?" ptá se Rose.

"Já jsem Avery," oznámila slečna v tom zlato černém triku, co nás sem přivedla, "Tohle je Nolan," ukázala na dívku s černými vlasy, "A tady sedí Candace."

"Každý z nás má svůj příběh. Neosuzujeme se navzájem. Všechny před něčím utíkáme. Například Avery je zběsilá divoška s hlavou v oblacích, jež utíká sama před sebou a problémy doma. Já utíkam před těmi, co mě pronásledují a Candace utíká před hospitalizací v psychiatrické léčebně," oznámila Nolan.

Trapped (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat