Rozdělovali se na dvě skupiny. Jedni si mezi sebou povídali o jejich vzrušujících a zajímavých životech a druzí se sklopenými hlavami neprohodili ani slovo. Patřila k té druhé kategorii.
Naslouchala jen šustění listí a křupání větví pod našima nohama. Šli lesní pěšinkou lemovanou jahodami a jiným ovocem. Do nohou je šlehaly kopřivy a štípali komáři.
Po dlouhé a úmorné cestě v parném létě došli na to slibované koupaliště. Tyčil se tu dlouhý zelený zkroucený tobogán, který vedl do čtvercovitého bazénu, kde se čeřila namodralá průzračná voda.
Missy jí stiskla ruku, ona pouto upevnila. Vstoupili do areálu a hned je zastavila paní za pokladnou. Sestřičky koupily vstupné a všichni kromě Rose a její společnice se rozběhli a zabírali si místa na sluníčku.
Ona s Missy směřovaly spíše do stínu. Plavky si brát nechce, takže zůstává na své namodralé dece. Dívka z lavičky zůstává s ní. Vylovily z batohu knížky a vrhly se na čtení.
Rose čtení nikdy nijak neholdovala, ale je to dobrý zabiják času. Slunce se vyhouplo přímo nad ně, což značí, že je pravé poledne. Na nedalekém kostelíku začaly zvonit zvony, jež odbívají 12 hodin.
"Čas na oběd!" vyhrkla sestra a všichni se rozbrhli za ní. Mířili k malému stánku s hranolky, langoši, zmrzlinou a ledovou tříští.
Objednala si hrabolky s kečupem, sedla si na vrcholek menšího kopečku a shlížela dolů se současným jezením jejího oběda. S Missy tam tak seděly a komentovaly okolní dění.
Najednou Rose zalapala po dechu. Náhle ucítila prudkou bolest, jakoby se do ni zabodla vývrtka nebo šíp utrpení.
"Panebože, co se děje, Rose?" ptá se Missy zděšeně. To je ta správná otázka. Celý můj život, všechna jeho soužení a pochybení, osamělost a hanba, to vše se ukulo v jediném kadlubu. V mé neschopnosti odpovědět na tuto otázku.
Bolest zůstávala, nebohé děvče se celé třáslo. Upustila hranolky a v důsledku toho se sesypaly z kopce.
Náhle se jí ulevilo a vysílením ze sedu sletěla na záda. Snažila se popadnout dech, zhluboka oddechovala. Jakoby jí spadl obrovský kámen ze srdce, načež spolkla i ten klendlík v krku, který se jí tam vytvořil.
Stále se třese a pulsuje jí celé tělo. Koutkem oka zahlédla tázavý a zděšený pohled Missy. "J-jsem v-v-v p-poř-pořádku," najednou jsem koktala. Vytáčelo ji, že není schopna mluvit normálně.
Po chvíli se úplně uvolnila a zvedla do sedu. Zmateně se rozhlížela kolem sebe. Viděla rozmazaně a veškeré zvuky utlumeně. Zatmělo se jí před očima a nenadále se objevila v nekonečné černočerné tmě.
Před ní se objevila Missandei. Při pohledu na Rose se pousmála a vykročila směrem k ní. Zrovna v té chvíli, kdy se jí chtěla dotknout, se rozplynula. Škoda, že ten krásný přelud nelze obejmout.
Dívka se rozbrečela a začala panikařit. "Missy!" řvala do prázdna. Najednou se probrala na své tyrkysové dece. Její společnice seděla při ní s knížkou v ruce a u toho popíjela ledovou tříšť.
Zašeptala její jméno docela neslyšně, ale i přesto sebou cukla a usmála se na ni. "Tady, napij se," podala Rose její vlastní ledovou tříšť s příchutí kaktusu. Vymrštila se do sedu tak rychle, až se jí zamotala hlava.
Děvče si uskrklo jejího pití a po Missy hodilo pohled typu Co se stalo?. "Nejsi blázen. Viděla jsem to," asi se mě snažila uklidnit, ale nahnala mi husí kůži.
"C-co jsi viděla?"
ČTEŠ
Trapped (CZ)
Misterio / SuspensoPokud tohle čteš, jsem už pravděpodobně mrtvá.... Jsem Rose, Rose Wilsonová. Tento příběh je o mém životě, nebo spíše o mém neštěstí. Tohle je právoplatný deník největšího blázna v Illinois.