Monarch ✓ || Zhang Yixing & Cai Xukun

Monarch - 4. kapitola

Yixing

Ráno se po příjemné noci protáhnu a vlezu si do horké vody, která je napuštěna v kádi. Namočím se do vody, která byla obarvena do bíla přidáním kokosového mléka. Zavrním nad příjemným pocitem a nechám služebné, aby mě umyli jakmile přijdou. Ráno se opakuje stejně, přijde Haneul, učeše mě a oblékne, zatímco mě nazdobí a upraví a já se pomalým krokem vydám do královské jídelny, zatímco mě následuje služebnictvo. Trhnu sebou ale, když uslyším jemný vzlyk.

„Pokračujte beze mě, Haneul upozorni posly, aby si připravili stručná hlášení." přikývnu, protože nemám náladu na to, abych poslouchal, sálo dlouhý příběh a chci rovnou fakta. Haneul přikývne, zatímco se se služebnictvem rozejde do jídelny. Já se zatím rozejdu za vzlyky, které se ozývají ze zahrady. Vytřeštím oči, když se zadívám na postavu, která klečela u vody a prohrabávala si vlasy, zatímco se díval na odraz ve vodě. Poznám ty vlasy, tu postavu.

„Dobré ráno, Xukun," dojdu k němu. Trhne sebou. Vytřeštím oči, když ho vidím. Oči má podlité rudě jakoby celou noc proplakal. „co se stalo?" zadívám se na jeho vlasy, které jsou nesouměrně střižené.

„D-Dobré ráno," hned se postaví a hluboce se mi ukloní, zatímco se celý znovu zatřese. Otřepu se, když zahradou proletí studený vítr a vidím, jak i on se zatřásl. Blíží se zima a je potřeba, abychom se na ní připravili. „já...slyšel jsem, že jen král m-může nosit dlouhé vlasy a nechtěl jsem vás urazit a tak jsem se chtěl ostřihat, ale moc to... nedopadlo." špitne zničeně. Jemně se usměju.

„Sluší ti to, jen je potřeba to zarovnat," Přikývnu a pohladím ho po vláskách a všimnu si, jak se pod mým dotekem lehce zatřásl. Nedá se nic dělat, pokud se mne bojí. „doprovoď mě na snídani." kývnu a on hned přikývne a správně si stoupne po mé lavici, zatímco vyjdeme ze zahrady a projdeme dlouhou chodbou, až ke dveřím do jídelny, které mi otevře a pak hned odběhne s omluvou, že musí jít pomáhat servírovat snídani. Sednu si do čela stolu, zatímco vedle sedí Yunlong, který vypadá, že každou chvíli usne.

„Jaké máš dnes plány?" dloubne do mě Yunlong, když se dívám moc dlouho na Xukuna, který můj pohled neopětuje a se sklopenou hlavou pokládá na stůl talířky s jídlem.

„Půjdu do města na trhy, to nějaký čas z dneška sebere, odpoledne mám pak schůzi s ministry a pak jsem si říkal, že by nebyla špatná malá slavnost, jen pár lidí, tak aby naplnili vedlejší sál." Přikývnu.

„Zařídím to s Kayeem, aby zařídil tanečnice a společnost, aby to tu trochu žilo. Nechám roznést oznámení do hlavních rodin." usměje se Yunlong, zatímco dojím.

Jakmile vyjdu z jídelny rozejdu se směrem do zahrady, kde se usměju, když vidím Xukuna a Zhangjinga, jak zrovna přepírají v kádích bílé ubrusy.

„Dobré ráno, králi," ozve se zpěvný hlas po mé levici. Odtrhnu pohled od Xukuna a zadívám se na Xinhaa. „slyšel jsem, že jdete dnes na trhy, co si mám obléci, abych k vám ladil?" dá si vlasy za ouško a usměje se. Zakroutím hlavou. A udělám pár kroků na zahradu.

„Xukun," pronesu jemně, ale hlasitě, aby mě slyšel. Zhangjing a Xukun se hned zvednou a zadívají se na mě po krátké, ale hluboké pokloně. „běž za Haneul, pomůže ti obléci se do oblečení, budeš mě doprovázet na trhy." kývnu na něj. Vytřeští oči a Xinhao vedle mě zalapá po dechu.

„Ale králi, omlouvám se za svou neúctu, ale on nemá pořádné vychování, neví, jak se chovat, když půjdete do města, navíc jeho vlasy vypadají hrozně," vyjekne dotčeně. „říkám to, jen abych zamezil tomu, že se stane nějaká nehoda." hned se ukloní.