Monarch ✓ || Zhang Yixing & Cai Xukun

Monarch - 9. kapitola

Xukun

Celý se třesu a tisknu se k němu. Bál jsem se...neskutečně. Nevím, co ti chlapi byli zač, ale přišlo mi, že...šli na jistotu. Palác byl plný lidí, přijde mi náhoda, že...by si vybrali zrovna mě, hlavně mi přišlo jako by přesně věděli, kde mě mají hledat. Na potulné vojáky, co nikdy v paláci nebyli, je to...více než podezřelé. Ale zrovna teď nechci s nikým mluvit o těchto pochybnostech.

„Pojď, zlatíčko, vezmu tě do vany, mh?" dojde za námi Haneul a pohladí mě po vlasech. „Vezmu ho stranou, doktor ho pak vyšetří." Zašeptá, asi směrem ke králi. Vezmu ji za nastavenou ruku a nechám se vést do jejích komnat, kde už v kádi čeká lázeň. Haneul mi pomůže svléknout potrhané oblečení, pomůže mi do kádi a pohladí mě po vlasech.

„Vím, jak ti je, zlatíčko," zašeptá, zatímco pořád vyděšeně tiše vzlykám. „když jsem byla v tvém věku, než jsem se dostala do paláce, tak naši vesnici napadli vojáci...ze země, která vypálila tvoji vesnici..," zašeptá, natočím hlavu a vytřeštím oči, když se po její tváři kutálejí slzy. „mě ale...nikdo na pomoc nepřišel," smutně zašeptá. „nikdy jsem to nikomu neřekla, protože jsem se styděla...dlouho jsem nedokázala s žádným mužem ani mluvit, nevím, jestli mi bylo víc zle ze mě samotné nebo z mužů," pohladí mě po vlasech. „možná je to i důvod, proč nemám muže, ale jsem takhle šťastná." Jemně se usměje a setře si slzy. A já si je setřu taky.

„Mrzí mě to." Zašeptá.

„To nemusí, hlavně, že ty jsi v pořádku," pohladí mě po vlasech. Nechám se umýt a obléknout do čistého oblečení. „doktor tě jen vyšetří, ale pokud jsi říkal, že ti nestihli nijak víc ublížit, tak to bude všechno dobré a v pořádku." Pohladí mě po ramenech a já přikývnu. Muž, který přijde mi položí několik otázek, není pro mě příjemné na ně odpovídat...mluvit o tom, jak surově se ke mně chovali nebylo úplně příjemné. Ale doktor nakonec Haneul potvrdil, že jsem stále čistý a nevinný, ta přikývne s tím, že skutečnost oznámí králi a dá mu peníze.

Se svým momentálním postavením už v kuchyni pracovat nemohu, ale i tak se můžu zastavit za Zhangjingem. Hned se dáme do řeči, gratuluje mi k ceremoniálu a oba se šťastně smějeme. I když je škoda, že on na ceremoniálu být nemohl, obyčejní sluhové na takové ceremoniály nemohou.

Celý sebou trhnu, když ve dveřích zase stojí Linong a Xingchun. Hned zase začnou Zhangjinga urážet, celý se napnu. A pak si uvědomím, co říkala Haneul. Sice nejsem na pozici, jaké je Xinhao, ale jsem na vyšší pozici než jsou tihle dva. Musí mě poslouchat. Hned začnu přemýšlet, jak je odsud vyhnat, jak ukázat, že já jsem nad nimi. Nikdy jsem ale nebyl nijak průbojný, nevím, jak přesně bych to měl říct. Ale moje myšlenky i jejich výsměšky přeruší hluboké odkašlání.

„G-Generále Lin." Vydají ze sebe překvapeně a ani já nedokážu skrýt překvapení. Co dělá generál Lin tady?

„Toto království není mé, takže vám nemůžu rozkazovat, ale berte tohle jako upozornění," zadívá se na ty dva a pak dojde k Zhangjingovi. Překvapeně vytřeštím oči, když ho generál chytí za ruku. „zatím to ještě není oficiální, ale zanedlouho bude. A oba jste si určitě vědomi, jaké postihy vás čekají, pokud budete urážet generálův oficiálně jmenovaný doprovod. Příště si dávejte pozor na pusu." Zadívá se na ně a já překvapeně zalapám po dechu. Nevěděl jsem, že existuje titul generálův doprovod. Generál Lin asi pochopil, že nám to se Zhangjingem nedošlo. „Vím, že seš ještě nerozhodl, ale říct jsem to musel," usměje se na Zhangjinga a pohladí ho po ruce. Ten se začervenáním přikývne. „pokud přijme moji nabídku a stane se mým oficiálním doprovodem a mým druhem, bude mít titul vyšší než Xinhao." Vysvětlí, asi mě, když se na mě zadívá a já se neudržím a překvapeně přikývnu a pak vypísknu něco ve smyslu, že až na to přijde, tak už si na Zhangjinga nikdo nedovolí.

***

Od mého jmenování na Shu Yuan uběhl měsíc. Měl jsem za to, že tento titul mi zůstane, ale král i Haneul mě vyvedli v omyl. Nijak nepřipraven se totiž nechávám oblékat do bílo zlaté nádherné róby. Haneul mi půlku vlasů spojí do maličkého culíčku, do kterého přichytí honosnou sponu, ze kterého jemně vlaje bílá a zlatá stuha. Zdobený make-up je o něco decentnější než ten předchozí. Myslel jsem, že se to spíš bude stupňovat a bude honosnější.

„Tvůj předchozí make up byl tradiční, ale při jmenování na Gui Pin, což znamená, že budeš Vznešenou královskou konkubínou, u těchto vyšších pozic už se to s make-upem nijak nepřehání, hlavně se podtrhuje přirozená krása." Vysvětlí mi a já chápavě přikývnu.

„Vypadáš nádherně!" vyjeknu, když za námi dojde Zhangjing oděn v bílé honosné róbě. Detaily na róbě, hlavně vyšívání bylo královsky modré, podle toho, co říkala Haneul, je tmavě modrá považována za barvu poukazující na vznešenost a chrabrost generálů.

„Zhangjing, ty budeš jmenován na vyšší pozici, takže tvé jmenování proběhne jako první, budete klečet oba dva vedle sebe, ale začnou tebou. Hlavně proto, že jsi jmenován do vyšší pozice, než Xukun, takže proto." Vysvětlí nám a my oba přikývneme.

Před dveřmi do velkého sálu se seřadíme. Zhangjing je první, po jeho pravici i levici stojí dva vojáci, které vybral generál. Já stojím za ním a po mé pravici stojí Xinhao. Po levici nikoho nemám, protože nikoho stejného titulu království nemá a nikdo nižšího postavení než jsem já vedle mě stát nesmí. Haneul ke mně dojde a spustí mi přes obličej jemný závoj. Postaví se za nás, hlavně proto, že mi musí nést hedvábnou dlouhou vlečku. Jakmile se ozve gong, stráže otevřou dvoukřídlé dveře a my se do jemného bubnování gongu rozejdeme. Král stojí v čele, vedle něj po levici generál Lin a po jeho pravici Yunlong.

Dojdeme až před ně a klekneme si, čelem se opřeme o zem a natáhneme ruce podél země.

„Se svolením pátého krále dynastie Zhang, Yixinga, jmenuji You Zhangjinga do pozice Furen Generála Lin Yanjuna. Vzhledem k tomu, že Generál nejvyšší hodnost svého doprovodu, nepočítaje manžela, nemá, je v tomto případě pozice Furen vyššího postavení než Furen u konkubín." Ohlásí Kayee vážně.

„Dále na rozkaz krále Zhang Yixinga," ozve se znovu a já se ladně zvednu a Haneul mi narovná vlečku. „jmenuji Xukuna na pozici Vznešené královské konkubíny. Ode dneška je to pro všechny Gui Pin Xukun." Zahlásí Kayee. Zvednu hlavu a čekám, než ke mně král dojde a sundá mi pomaličku závoj, jemně k němu zvednu oči, které jemně zavřu, když mi svěcenou vodou přejede po čele a čekám, až je ceremoniál kompletní.

„Oh, vážně? To je skvělé." Hned se usměju, když mluvím se Zhangjingem o tom, že pojedu jako králův doprovod na velkolepou svatbu krále země O'dyllita. Slyšel jsem, že je to opravdu nádherná země, proto se opravdu těším, až tam pojedeme. A jsem rád, že je tam pozvaný i generál, takže pojede i Zhangjing a podle toho, co jsem slyšel pojede i Yunlong se svojí snoubenkou.

Já se připravuji do všednějšího hanfu a beizi, Haneul mluvila o tom, že musíme na trhy vybrat dary a také nějaké šperky, abych vedle krále vypadal honosně. Róbu už mi nechali ušít podle předchozích měr a Zhangjing už má róbu taky ušitou a připravenou.

„Dobrý den," Překvapeně se usměju, když vyjdu ze svých komnat a srazím se s Yunlongem, který vypadal, že zrovna chtěl na mé dveře zaklepat. „stalo se něco?" zamrkám.

„Přišel jsem vyzvednout Gui Pin Xukuna," usměje se a já něco vypísknu a lehce zrudnu s tím, že on mě tak přece nemusí oslovovat. „budu vás doprovázet na trhy, bratr má nějakou práci, kterou musí stihnout před odpoledním odjezdem, takže vás nebude doprovázet." Vysvětlí mi a já trošku smutně zamrkám. Ale...uvidíme se přeci odpoledne, když budeme vyrážet na svatbu. Přikývnu a nechám se vést Yunlongem do kočáru, kde už čeká Haneul a Zhangjing.

Na trzích vybereme honosné spony a šperky, které budou ladit k našim róbám. Jakmile se vrátíme do paláce, tak Haneul nařídí služebnictvu, aby šperky a veškeré róby uložili do kočáru. Po obědě se všichni sejdeme před palácem u kočáru. Jakmile vidím krále, jak schází schody, tak sklopím hlavu a ukloním se tak, jako všichni. Celý se zatřesu, když ucítím jeho jemné prsty, jak mi za bradu zvednou hlavu. Hned k němu zvednu oči a začervenám se, když si prohlíží moji tvář tak jako pokaždé. Vidím, jak jeho oči sjeli na mé rty. Styděl jsem se, když jsem ho předtím chtěl políbit a on říkal, že je to zakázané, ale...od té doby jsme se líbali ještě několikrát a...srdce mi vždy poskočí radostí, když mám pocit, že nejen já, ale i král...prahne po mém polibku.