Monarch ✓ || Zhang Yixing & Cai Xukun

Monarch - 7. kapitola

Xukun

Začal jsem se cítit bezpečněji. Věděl jsem, že mě král nechává hlídat, a to mi dávalo pocit bezpečí, pocit toho, že se ke mně Xinhao nedostane. Zároveň jsem ale nevěděl, jak dlouho tohle všechno potrvá. Až moje hlídání přestane, tak...Xinhao to určitě nenechá jen tak, to mi bylo víc než jasné.

Na té projížďce jsem se...konečně v králově přítomnosti uvolnil. A cítil jsem se s ním nádherně, tak...jinak. Jeho přítomnost, jeho pohled, doteky a péče ve mně vzbuzují něco, co nedokáži popsat. A zároveň se tomu nedá odolávat. Teď když ležím v posteli a nechávám se unášet vzpomínkami na jeho blízkost...srdce mi neposedně a zběsile poskakuje v hrudi jako by chtělo utéct. A já vím, kam by chtělo utéct. Začínám si to uvědomovat a začínám to cítit.

Zatřesu se, když mě má Xinhao učit chování kvůli delegační večeři. Nevím, jestli se víc bojím toho, že budu v jeho přítomnosti, toho, co mi udělá nebo toho, že mě naučí něco špatně. Překvapím se ale, když mě do komnaty, kde má učení probíhat doprovází Haneul. I Xinhaa to velmi překvapí, když do místnosti vejdeme oba.

„Nevšímejte si mě, musím tu projít několik dokumentů, dělejte jako bych tu nebyla." Zakývá Haneul hlavou a začne si prohlížet a procházet nějaké spisy. Já si nervózně kleknu ke stolu. Uslyším Xinhaovo tiché zavrčení.

„Delegační večeře je velmi důležitou událost," spíš tak tiše vrčí. „generál Lin je velmi váženým člověkem...večeře začíná tím, že králův doprovod, což budeš teda ty," probodne mě pohledem. „začne servírovat čaj. Jelikož je generál velmi vážený, tak král, podle všech zvyklostí, mu tě nabídne jako společníka, je to normální stav, generál vždycky odmítne, ale abys měl v paměti, že se to dělá." zakývá na mě hlavou. Taky kývnu a zamračím se, mluví úplně jinak, pečlivě volí slova. Asi mu došlo, že přítomnost Haneul má nějaký důvod...Zhangjing mi říkal o tom, že po králově naléhání řekl, že ho viděl u schodů tu noc, co jsem spadl.

Xinhao se zvedne s tím, že je to vše a odkráčí pryč, konečně zase začnu normálně dýchat, i když se Haneul tváří dost přemýšlivě.

„Nevysvětlil ti ještě jednu věc," klekne si přede mně Haneul. „tím je rituál první noci." Zadívám se na ni a lehce nakloním hlavu na stranu.

„Rituál první noci?" zopakuji po ní a ona přikývne.

„Je to velmi důležitá věc a pocta pro tebe, protože král si vyžádal, abys s tím rituálem byl seznámen, což znamená, že po generální večeři se půjdeš převléknout do noční róby a pak půjdeš do králových komnat," začne s vysvětlováním a já postupně rudnu. „tebe se ptát nemusím, ale vždy je potřeba zjistit a zaručit, že ten, jenž bude trávit s králem noci je čistý, tudíž že ještě s nikým neměl sex, což předpokládám, že ty jsi neměl?" zadívá se na mě. Zrudnu víc, mnohem víc a polknu.

„N-N-Neměl." Vypísknu celý rudý.

„Výborně," přikývne. „král je velmi zkušený, vlastně se budeš stejně řídit jeho pokyny. Bude tě vést, říkat ti, co má dělat a ty ho budeš poslouchat a být mu k vůli, ať už bude chtít cokoliv. Zvládneš to, Xukun?" zadívá se na mě. „Samozřejmě odmítnout beztrestně můžeš, ale odmítnutím tak vysoké nabídky se nenávratně zařadíš mezi sluhy, bez možnosti být někdy znovu králi na blízku." Vysvětlí mi, že to není naléhání, ale pouze fakt, který bych měl vědět.

„Já...já...udělám to." Hned přikývnu. Ne kvůli degradaci, ale...kvůli tomu, že jsme začal na Xinhaa žárlit. Podle všeho je on jediný, kdo chodí v noci do králových komnat a...já bych chtěl být tím, s kým si bude král užívat. Hlavně proto, že...král si nezaslouží mít po svém boku někoho tak falešného a nebezpečného. Haneul vstane, dojde se podívat za dveře a usměje se. Jen prohodí něco o tom, že věděla, že bude Xinhao poslouchat za dveřmi a že o to šlo.