Living with MGCN b. [FF]

1

Cesta letadlem mi přišla delší než jako můj první let do spojených států. Naštěstí jsem ale dlouhý čas zahnala spánkem po několikati minutách, kdy jsem se zmohla jen na poslouchání písniček ze svých sluchátek a dívání se z okénka ven. 

Po vystoupení z letadla na letišti na mě padla nervozita, jejíž příchod jsem nedokázala vysvětlit. Možná to bylo tím, že jsem na nějakou dobu změnila místo bydliště. A to o nemalou vzdálenost.

Radši jsem negativní myšlenka hodila za hlavu a hledala v davu lidí známou tvář a při tom jsem kontrolovala i svůj mobil kvůli případné příchozí zprávě. Byla jsem na letišti bohužel sama, jelikož Mia letěla už dřív....její rodina ji nezdržovala tak dlouho jako mě ta moje.

,,Co ten výraz? Někdo umřel?"ozvalo se za mnou a já leknutím nadskočila.

,,Nemusel jsi mě tak děsit,"odvětila jsem a hodila na Haye kyselý výraz. Ten na to jen protočil očima:

,,Promiň."

Na to jsem se zasmála a obejmula ho, což mi Hay hned oplatil. K mému neštěstí mě ale následně pustil, takže jsem si neodpustila zmatený výraz: ,,Co se děje?"

Odpověď se dostavila ale v jiné podobě, než ve které jsem ji čekala. Místo slov vzal Hay moje tváře do dlaní a věnoval mi dlouhý polibek, který jsem s radostí přijala a následně mu ho i oplatila.

,,Měli bychom jít,"řekl po chvíli Hay. ,,Než se brácha v autě unudí."

Zvedla jsem tázavě obočí, ale nic jsem na to neřekla a šla s Hayem ven na parkoviště, kde opravdu na nás čekal Nash v autě. Navzájem jsme se posadili, na což jsem s Hayem nastoupila na zadní sedadla a všichni jsme společně odjeli k domu, před kterým na nás čekala Mia.

,,No konečně," utrousila, jen co jsem vystoupila ven.

Protočila jsem nad jejím chováním očima a mávla Nashovi, který si musel něco jet zařídit.

,,Jaká byla cesta?"optala se moje kamarádka, když jsme za ní s Hayem ruku v ruce došli. Jako odpověď jsem pokrčila rameny.

,,Jasně, spala jsi, jak jinak."

Čekal mě první den v novém domově. Celkem jsem se těšila.