„Massless, yet they would still move me."
Trocha techna, osmdesátkových melodií, chytlavý rytmus (takže mám konečně k čemu tančit) a čtyři charismatičtí kluci z červené dodávky. Skvělé kytary, proplétající se vokály a slova, ve kterých si každý najde to své. To jsou I Love You Honey Bunny, zachránci mého letošního kulturního života.
(Pokud vás nezaujal ani název, tak už vážně nevím.)
Cosmic Background Radiation je debutovým (a zatím také posledním) albem této české indie-pop-rock kapely, a jak název napovídá, všemi deseti songy se proplétají motivy připomínající melodie ze známých vesmírných celovečeráků jako Gravitace nebo Interstellar. Vrcholem té vesmírné tématiky je pak singl Lazer Queen pojímající, alespoň z mého pohledu, lásku jako něco intergalaktického. Doslova.
Osobně bych vyzdvihla tři songy – Volcano Hidden Base (reakce na nejstarší bondovky), Knees a Bloodshed (nezapomenutelný díky verši „The smell of sweat filling my svět.") Neoposlouchanými melodiemi a rytmem ale zaujme i funkově lazená We Run nebo Introduction.
„We don't like to be told where to go."
Písně přímo nebo nepřímo odkazují na ne často adresované sociální a politické problémy republiky, potíže, se kterými se potýkají mladší generace, a to aniž by texty působily aktivisticky nebo alarmisticky. Ideálním příkladem je singl z roku Yellow And Blue z roku 2016, který také stojí za pozornost.
I Love You Honey Bunny jsou naprosto nepopiratelně skupinou, kterou si mnohem víc užijete z trávníku na open-air festivalu, než ze sluchátek v tramvaji. Bassák Martin Šolc i kytarista Kristián Kraevski mají na stagei neskutečnou energii a roztleskat nebo rozskákat diváky jim nedělá problém. Vynikající vokalista Sebastian Jacques dokáže nečekaně měnit rytmus i melodii textů a dodat písním na dramatičnosti, a večer budete odcházet s úplně jinými dojmy, než které jste měli při prvním poslechu ze Spotify.
No a zakoupení nějakého drobnějšího merche přímo z jejich dodávky je nutnost.
„And I bet this ain't over just yet, no."
Přestože pražská kapela působí už sedm let a během své kariéry procestovala Evropu i Kanadu, na kontě se jí skví stále jen jedno album. S pár novými kousky, které představují na svých koncertech, ale snad existuje šance, že se brzy najde dostatek materiálu na sestavení druhého alba. Alespoň já ho budu vyhlížet.
Prozatím ale můžu doporučit pět singlů, které albu předcházely. Kromě úplné prvotiny Go Little Go a již zmíněné Yellow And Blue je mou oblíbenou Another One. A samozřejmě přiloženou akustickou verzi Knees.
ČTEŠ
Recenze
De TodoAneb všechno, co mě v poslední době baví a co si zaslouží víc fanoušků: od příběhů a knih, přes filmy a seriály až po podcasty a hudbu.
