věci slepený / Calin

⋆16⋆

,,Ale to bylo celý alkoholem, to mi nemůžeš vyčítat!" zakřičel po mně přes celý byt. Opět jsem byla u něj. Ten stejný den, co si užil noc s nějakou jinou.

,,Nemůžu? A kdo to udělal? Ty, nebo ten chlast?" sarkasticky jsem se zasmála. Jak malý kluk.

,,Tyvole přestaň se smát, vím, že tě to bolí."

,,Tak ještě aby ne, kurva! Kdybych to aspoň nemusela vidět, kéž bych to radši ani nevěděla!"

,,Ty seš přesně ten důvod proč s nikým nechodím, vzalas mi cit."

Proč proti mně používáš to poslední, co můžeš vytáhnout? Proč si prostě radši nepřiznáš vinu a nenecháme to tak? Ty víš že bych ti to stejně prominula, opět.

,,Jak jsem ti mohla vzít cit? Tys mi vzal soudnost, že jsem ti zase začala věřit, po tom, co bylo. Jak se teď asi cítím? Zkus si to aspoň na chviličku představit, vžít se!" křikla jsem a po tvářích se mi rozlily proudy slz.

Podvedla tebe někdy holka? Vyhrožovala ti, byť jsi dělal všechno správně, že se zabije, když to mezi váma skončí, i když chyba byla na její stránce? Ne, pochybuju.

,,Proč ale teď tolik hysterčíš? Nechodili jsme spolu, nebyl to podvod."

A co to bylo, když ne vztah? Co to bylo, když ne podvod? Ještě před pár dny sis protiřečil, tvrdil mi jak to se mnou chceš vážně zkusit. Co je to teď?

,,A jak by ses cejtil ty, kdybych se vyspala jen tak s náhodným klukem, jen tak prostě. Bylo by ti to jedno?"

,,Jo, dá se říct že jo."

,,Tak mám to udělat? Neříkals náhodou, že ti na mně záleží? Ty mi zakazuješ chodit domů i k vlastní matce! Natož abych měla příležitost ti nějak zahnout! Ty jsi příležitosti využil hned, jak byla. A zrovna v ten nejhorší moment."

,,Těch příležitostí bylo víc..."

,,Takže pán si zašukal víckrát, to tím chceš říct?!" hodila jsem po něm polštář. Nic jinýho jsem po ruce neměla a svůj mobil mám až moc ráda na to, abych ho na něm ničila.

,,Ne, to tím říct nechci, jen chci říct, že tamto byla fakt chyba v hlavě... i když vím že mi to věřit nebudeš, protože jsem to posral..."

,,Já jsem nikdy nikoho nepodvedl, fakt mi to nedošlo, nevěděl jsem."

,,Caline, já jsem podvody zažívala půl roku v kuse a fakt, ale fakt to není hezký, když to víš, ale nic s tím dělat nemůžeš. Tak mě nenuť tím procházet znovu."

,,Jak nemůžeš udělat? Však ses s ním rozejít mohla, stejně jako se mnou..."

Ale však jsi před chvílí řekl, že spolu nechodíme. Jsem zmatená. Co to teda mezi náma je?

,,Ne, nemohla jsem se s ním rozejít, ale teď ti to říkat nebudu, nebo si ještě vezmeš inspiraci."

,,Všímáš si, že ze mě děláš hroznýho hajzla? Zas nějaká katastrofa se nestala... víš kolik podvodů je?"

,,Tyvole, víš kolik je úmrtí a taky by tě třeba trošku mrzelo, kdyby se to stalo mně."

,,To jsou úplně rozdílný věci, za to ty bys byla šťastná."

,,To je jedno že jsou to rozdílný věci, princip je úplně stejnej. To, že to je častý, neznamená, že mě to nemůže mrzet, chápeš."

Jen na mě hloupě koukal. Ty že studuješ vysokou školu?

Povzdychla jsem si a šla si sbalit nějaký věci, které jsem tady měla.

,,Ne, bejby, počkej, to vyřešíme," chytl mě za pas a pevně si mě přivinul k sobě. Já tak nechci, nechci se zase muset bránit dotykům a těm přeslazeným slovům.

,,Neříkej mi tak, na tom se nedá nic už řešit, ty to nedokážeš řešit."

,,Ne, protože mě to taky mrzí a já nevím jak se bránit tomu, že jsem prostě kokot."

Jen kdyby to byla pravda.

,,Caline nech mě, fakt, nebo to tady ukončím rovnou."

,,Co bys končila? Vzpomeň si, jak jsme se spolu mazlili, tady, u mě doma, v noci."

,,Přestaň-"

,,Víš jak jsi mě byla zachránit na tu zastávku? Tak v ten moment jsem si uvědomil, že tě miluju, kurva, Naty, nechoď mi pryč, já to tady nezvládnu bez tebe, fakt ne, potřeboval jsem někoho kdo mě uzemní."

A zase tohle musím poslouchat, vstřebávat. A celou situaci přehodnocovat. Jsem z toho už opravdu unavená.

,,Caline-"

,,Nemluv," přirazil mě ke zdi a přitiskl jeho rty na mé. Sex na usmířenou je to poslední, co bych teď chtěla. Nikdy mě to neusmířilo, možná jen na pár sekund, ale pak to na mě zase dopadlo a bylo to horší, než předtím. Jsou to zbytečný činy, který hluboký šrámy nezahojí. Stejně jako třeba nový spodní prádlo, nebo nějaká čokoláda.

Tyhle šrámy se řeší časem a dlouhodobými změnami.

Co z tohoto jsi mi schopný dát?

,,Caline, fakt ne, já teď nechci, bylo by to stejný, potom."

,,Ale však, nemusíš dělat nic ty mně, já bych dělal tebe."

A to je snad ještě horší. Určitě mi teď orgasmus srovná myšlenky a budu tě brát stejně krásnýho a hodnýho, jako na začátku příběhu. Vzhledově se názor asi nezměnil, ale teď už vím, kdo jsi uvnitř.

,,Ne, ty to nechápeš, já to prostě nechci vůbec. Já chci teď klid, můžem si udělat kafé a dát si cígo na balkóně, ale o nějaký projevy lásky teď nestojím."

Odtáhl se ode mě a bez jedinýho slova šel udělat kafe. Šlo ti zase jen o sebe.

Měl bys být rád, že jsem se nesbalila, neodešla a srabsky si tě neblokla, stejně jako ty.

Možná by ale ta cesta, že bych tě vymazala ze svýho života, byla ta správná. Tímhle jsem se jen vydala cestou vedlejší, která je ještě klikatější a možná vede do kruhu. Jak se pak dostat ven? Stejně se budu muset vrátit a vymazat tě ze života.

Kam tohle vede? Vede to vůbec někam? Není tohle jen marnění mládí?

Samý otázky, žádný odpovědi, něco jako při testech. Na to by se měl taky naučit brát ohled. Ve dny, kdy vstávám v šest do školy, není vhodný chodit v jednu ráno teprve domů. A co potom domácí úkoly? Na to čas nemám a u tebe to dělat nemůžu.

Jednou ti vadilo, že jsem si vypisovala pracovní list, tak jsi mi ho spálil.

Za co?

----

Trochu víc přemýšlecí kapitola, shrnula jsem tady co nejvíc myšlenek, proto je tak krátká, ale snad to nevadí, opravdu se snažím napsat do kapitoly jen to podstatné a nenatahovat to, samotnou by mě okecávačky nebavily.