Čekala jsem na Calina na lavičce v parku. Chce se se mnou víc poznat. Už z dálky jsem ho viděla, tak jsem mu šla pomalu naproti. Nedonesl kytky, nic... Asi to bere jinak než jsem čekala.
,,Ahoj," usmál se na mě a nervózně vydechl. On a nervózní?
,,Tak... asi někam půjdeme, já nejsem nijak připravenej jako," zasmál se a nervózně přešlápl.
,,Ty ses chtěl sejít.. tak jsem myslela že sis něco vymyslel ty," smutně jsem špitla.
,,Tak.. půjdeme a mě něco cestou napadne, jo a, něco jsem ti donesl," usmál se.
Skryté kytky?
Vytáhl z kapsy krabičku cigaret a strčil mi ji do ruky.
,,Myslím že tohle oceníš víc než nějaký kytky co ti za chvíli seschnou."
,,Takže podporuješ mou závislost?"
Ani to nějaká závislost není..
,,Až budeš závislá na mě, budu tu závislost taky podporovat, tím že se s tebou budu každej den stýkat."
,,A ty si myslíš že budu závislá na tobě?"
Jen se pousmál a odmlčel se. Třeba takovej není... třeba je to myšleno ze srandy.
ČTEŠ
věci slepený / Calin
Fiksi PenggemarVíš jak mám rád věci slepený? - V jaký moment si uvědomíte, že je něčemu konec? Možná v ten moment, kdy přestanete cítit lásku. A všechno to utrpení a bolest se slije to jedné vlny, která s odlivem odpluje. Strašně jednoduše se na tu vlnu nalodíte...
