Začala jsem si ho hledat na Instagramu, a začala si s ním psát. Psali jsme si o spousta věcech, rozebírali spousta témat, a prostě si psali, až do 3 do rána.
Další den jsme se setkali ve třetí vyučovací hodině na záchodcích, tam jsme se začali líbat. Po 10 minutách, jsme už museli jít. A tak jsem mu řekla, že se potom můžeme sejít, a nebo si psát.
Po škole jsem přišla domu a uslyšela jsem křik, přišla jsem do obýváku a slyšela, jak se máma a bratr hádají "Jak, jako, že jsem adoptovaný!?", slyšela jsem mého bratra. "Adoptovali jsme tě, když jsi byl malý." řekla máma, a ukazovala mu adopční papíry.
Večer jsem si teda psala s Noahem a říkala jsem mu, o tom, že je můj bratr adoptovaný, ale Noaha to značně nezajímalo. Spíše se o mně začal více a více zajímat. A později se zeptal, jestli s ním nechci chodit, a já nevěděla co mám říct a tak ze mě vypadlo "Ano!". A až po tom jsem si uvědomila, co jsem řekla, ale to už mi říkal dobrou.
Další den jsme se viděli ve škole a vypadal dosti natěšeně. Přišel ke mně a obejmul mě. A já se divila, protože vedle mě stál můj bratr, trochu jsem nechápala, protože přece jenom vedle stál můj bratr, teda teď už nevlastní.
