Zástupkyně mně tedy odvedla do ředitelny, kde už čekal ředitel. Řekla mi, ať se posadím na židli, a já už se začínala bát. "Takže Emo rád tě vidím," Zpustil, a tu dobu jsem věděla, že je to špatný "ale nejsi tu kvůli, tomu abych se tě ptal, jak se máš, jsme tu kvůli tomu videu." videu!? Jak on o tom ví? Pane bože on to někam dal. Ať už omylem, nebo naschvál, hlavní je to, že to někam dal. Co budu dělat? Co když to viděla máma? Co když to viděla celá škola? "Emo? Posloucháte mně?" Zeptal se ředitel, "Omlouvám se, co jste říkal?" docela zmateně jsem odpověděla, "To video, no, abych pravdu řekl, tak se mi ten váš projekt nelíbí, ale měli jsme ho škole představit, už zítra, takže máte do půlnoci na to, aby jste to video natočila znovu a jinak. Je vám to jasné?" odpověděl, "Ano, je mi to jasné." řekla jsem a popravdě se mi dost ulevilo, protože jsem čekala, že bude mluvit o tamtom videu.
Takže jsem po škole přišla domu, a začala pracovat na tom videu. Když jsem ho dokončila, tak mi napsala Bella, jestli jí náhodou nechci něco říct. Ze začátku jsem dělala blbou, jakože nevím o ničem, ale nakonec jsem jí to řekla, docela se mi ulevilo, že to mám za sebou. Ale furt se bojím, že se to video někam dostane.