Hluk kovadlin

Kateřina

   Většina křesťanů nosila na krku kříž jako připomenutí své víry. Tímto způsobem nosil Franc i svoji dýku
   Když Franc odjížděl dýka mu vyklouzla z opasku nevšiml si toho když hleděl na nebe a zamýšleně houpal nohama.
    Kateřina se procházela po cestě a přemýšlela o budoucnosti ale i o minulosti, blížila se bouřka a byla moc daleko na to aby šla domů procházela kolem silného ořechu a když začlo pršet schovala se pod korunu stromu.  když spadla poslední kapka vydala se zpátky domů šla a dívala se pod nohy aby nešlápl do kaluže, bláta a nebo na ostrý kámen, když šla uviděla pod bahnem lesklý povrch. Klekla si k zemi a začala hrabat kolem narazila na okraj kovu který ji lehce prořízl kůži a zanechal malou jizvu. Polekala a ruku rychle odtrhla od země,  prst přiložila k šatům aby si otřela krev. Držela levou ruku u těla a pravou vytáhla Francovu dýku z bláta, ještě v podřepu otřela bláto o ruku a vstala.
    Dýku si prohlížela a i přes to že je to zbraň přišla ji krásná, když si uvědomila dusit koupit bylo pozdě. Lapkové, seskočily z koní a běžely k dívce jeden z mužů sebral kámen z cesty a pospíšil si praštil Kateřinu po hlavě a ta spadla k zemi. Zavřeli jí do stanu kde jí hlídali.
    Pokusila se o útěk, který jí na chvíli vycházel dokud si jeden ze hlídacích banditů všiml že zmizela. Zvolal na poplach ať jí najdou.
     Kateřina, za rohem skáli se přikrčila a do rukou vzala kříž. Modlila se k bohu a doufala v zázrak.
 

  Z prázdna přijel muž  na černo černém  koni a pochva od dlouhého meče mu plandala na opasku. Seskočil z koně sundal kápí a představil se jako Jan, Kateřina klekla a žádala o pomoc, muž jí se postavil a ruku s mečem zdvihl proti přicházejícím lapkům.
   Lapkové se kolem začali stavět, při pohledu na ty dva jim bylo do smíchu.Když první sešel dolů ze skály Jan zdvihl meč výš a mávl proti jednomu z nepřátel
  Bodl lapku do břicha a prudkým seknutím švihl nahoru a rozsekl tak hrudní koš.
   Ten se zakrvácený složil na zem. Přišli další dva a Jan se s nimi dal do boje, vikríval každý úder nepřátel. Jak se na něj obrátil lukostřelec šíp odrazil a pokračoval v boji.
   Když lapky  porazil poslal kateřinu s koněm domů a řekl :,,jeď opatrně kůň není rychlí ale odvede svou práci."