My teacher! ✓

∆¹¹∆

Harry's POV

Louiho mamka nás asi nehodlala pustit z objetí ale já jsem musel jet už domu opravit testy."Hezky se mi s vámi povídá ale já už budu muset bohužel jít. Ještě musím opravit písemky. Tak ahoj Johann, pá zlato,, daroval jsem mu polibek a chtěl jít ke svému autu. Z nějakého důvodu jsem měl pocit že se něco stane.

Kdybych jen věděl...

Loui's POV

Když jsem se rozloučil s Harrym tak jsem se ještě nějakou chvíli koukal jak odjíždí a usmíval se jako blbec. "Lou já vím že láska dělá divy ale aby jsi za ním koukal dalších deset minut po té co odjel to už moc normální není,, zasmála se mamka. "Mamiiiii!,, "Copak Boo? Pojď jedeme nebo se nám zase zakoukáš,, "Ale noták. Mě budou stačit sestry až si že mě budou dělat srandu a teď ještě ty,, zasmál jsem se.

Už jsme přijeli domů a já mamce jako vždy pomáhal s večeří a přitom jsem jí vyprávěl jak bylo na seznamováku. "...no ale naštěstí to všichni včetně učitelky vzali v poho-,, moje vyprávění najednou přerušil telefon. Mamka pokývala hlavou a já jsem vzal neznámé číslo.

To co jsem ale slyšel mě dostalo do kolen...

"Prosím,,

"Dobrý den u telefonu doktor Ash, Gramenská nemocnice je tam pan Tomlinson?,,

"Ano u telefonu, co si přejete?,,

Začínal jsem být nervózní. Nikdy mi z nemocnice jen tak nevolali.

"Mohl by jste se prosím dostavit k nám? Váš přítel měl autonehodu a jediné co neustále vyslovoval bylo vaše jméno. Když jsme se ho zeptali na příjmení tak nám odpověděl a pote znovu upadl do bezvědomí. Uděláme nějaké vyšetření ale bylo by dobré kdyby jste tu byl až se probudí..,,

"Ne,ne,ne,ne,ne...,,

Mumlal jsem stále dokola.Mobil mi vypadl z ruky a začaly mi téct slzy. Vždyť s ním chodím týden a už by mi měl umřít kvůli debilní autonehodě?! Zvedl jsem mobil a rychle se rozloučil s doktorem.

Mamka ke mě přiběhla a vtáhla si mě do obětí. "Mami? Odvezeš mě do Gramenské nemocnice prosím?,,
"Co by jsi tam dělal Lou?,, "Harry,, řekl jsem protože přes vzlyky jsem se na nic nezmohl. "Co se mu stalo?,, " Já nevím.. měl autonehodu a víc mi prakticky neřekli,, "Dobrá, dojdu se obléknout a hned pojedeme,, "Děkuju,, špitl jsem.

Po cestě bylo v autě ticho. Ani jeden z nás se neodvážil promluvit. Holky se doma měli za úkol navzájem hlídat a já jsem se tady stresoval aby se mu nic vážného nestalo.

Když jsme došli do nemocnice tak si mě odchytil doktor a cosi na mě bleptal v jejich jazyce. Jediné co jsem zachytil bylo "ztratil hodně krve...má šanci na přežití...je ale šance že nepřežije.. můžete jít k němu na pokoj,, počkat cože?! Můžete k němu na pokoj?...vyletěl jsem od něho jako střela div jsem se na schodech nezabil. Doktor na mě ještě stihl zařvat že je to pokoj číslo 28. My na ty 28 máme ale štěstí..

Do pokoje už jsem ale po zaklepání vešel normálně a mamka se rozhodla že nám dá chvíli prostor. "Ahoj Harry,, šeptl jsem protože jsem cítil slzy v očích. Všude okolo sebe měl hadičky a pípaly tam i nějaké přístroje. Byl celý bledý ale i přes všechny tyhle věci jsem k němu přistoupil a dal mu polibek,který mi bohužel neopětoval. Bylo mi vážně do pláče a já s mými emocemi na bodu mrazu jsem nechal první slzu stéct po mojí tváři. Nikdy jsem si nepřál abych se musel koukat na svoji drahou polovičku jak leží na nemocničním lůžku..bohužel nám osud nepřál. Kdybych tam byl třeba já tak mi to ani tolik nevadí ale proč Harry?! Proč takový andílek?! PROČ?!

"Co mi to děláš Harry,, zašeptal jsem chvilku předtím než přišla dovnitř mamka a jako už snad po milionté za dnešek mě obejmula.

Rád jsem jí ho opětoval ale teď jsem si svoje obětí žádal od osoby ležící na lůžku,která mi ho nemohla opětovat ani kdyby chtěla.
_________________________________
Ahoj:) takový smutnější díl ale nepatřím mezi fanoušky 'sad endů' takže se nemusíte bát ale pšššt..ode mě to nemáte 😉😂. Jestli je tady nějaký fanda co by chtěl sad end tak ho klidně napíšu a pro ostatní bude pokračování 👌🏻 so... zatím baii!

All the love and support M x.