V jiné dimenzi [Mattem] POZASTAVENO

Už vím jak jí to říct (15. Kapitola)

Monika

Vyšli jsme z krámku a já jsem furt přemýšlela co si mohl koupit, protože o nic nějak moc nejevil zájem oproti mě, která miluje nakupování, především malé obchůdky s doplňkami. Bylo mi té kabelky líto opravdu hodně se mi líbila a hodil by se mi k ní minimálně skoro celý šatník. Bylo už nějak kolem jedné odpoledne tak jsme se dohodli, že budeme na tortilu do centra. Dala jsem si kuřecí maso se salátem a zeleninou a Maty si dal to stejné, ale s vepřovým. Když jsme dojidali byly zhruba dvě hodiny tak jsme se vydali k autu.

Maty mě dovezl ke mě, rozloučili jsme se polibkem a Maty pokračoval dál k sobě. Já si svých pár nových hadříků dala do skříně, pak pustila televizi a vyhledala nějaký seriál.

Maty

Odjel jsem domů, ikdyž se mi nechtělo  a šel jsem si připravit potřebné věci na natáčení. "Čau kluci jdeme na to?" odvětili jednohlasně "jo!" a začali jsme.
Během natáčení jsem dostal nápad jak říct Monice, že jsem youtuber aby se nenaštvala a nejlíp aby byla v klidu. "Kluci?" ozval se Morry "já už musím jít mám zchuzku s kamarádem, dlouho jsme se neviděli, takbych se s ním rád setkal" "Jasně, tak čau" "čau" řekli jsme a Morry se odpojil.

"Rado?" "No" "Já už asi vím jak to řeknu Monice, ale nevím jestli to vyjde, začnu tím, že se jí zeptám co by chtěla dělat za práci a potom doufám, že se mě zeptá na to samé... Já řeknu, že už pracuju, a že se tím dobře živím." "Hey to zní dobře" řekl Ráďa "Jo a zapomněl jsem ti říct, že jsem se setkal se super holkou a fakt se mi zalíbila." "To je dobrý ne?" vykřikl jsem. "Jo to jo, ale nevím jak jí to říct" "Někam ji pozvi a tam někde v soukromí na romantickém místě ji polib a ono se uvidí jestli tě má ráda.."
"No jak myslíš" odvětil nejistě.
"Hele už půjdu taky, mám hlad." "ok čau" "čau"

Vypnul jsem počítač vzal si klíčky, peníze a vyrazil si do mesta pro kebab. Cestou jsem se rozhodl zeptat Moniky jesti se mnou ještě nechtěla ne hoďku ven..... Jo super odpověděla, že klidně, tak to jsem rád.

Monika

"Jupí!" vykřikla jsem, protože každá chvíle s Matym je ta nejlepší na světě. Šla jsem si honem něco vybrat na sebe a sbalit si věci do mé kabelky, kterou mám už 5 let, je trochu ošuntělá, ale furt prakticky funkční a vyrazila ven naproti Matyáškovi. Dali jsme si sraz na náměstí a jakmile jsem ho uviděla, běžela jsem za ním.
"Ahoj Matyášku můj.." "Ahoj miláčku😘" a obejmul mě. "Kam půjdeme?" "Kam chceš, je mi jedno kam půjdeme, ale jedině bych tu jen tak nerad stál.♥️" "Tak jo..... Pujdeme do parku? Naposledy to tam bylo pěkné." "Jo to je dobrý nápad." odpověděl Maty a vyšli směr park.