Silná (Mattem, Moon)

-I love you too-

Seděl jsem na židli a poslouchal to co říkal Vita. Začal teprve před chvílí a leze to z něj jak z chlupaté deky.

„Ten tábor, asi vím že si mě po jakékoliv stránce nenáviděla, nebo nenávidíš. Přiznávám že já tě taky nemám moc v lásce. My jsme byli parta kamarádů, dobrých kamarádů. Přišla jsi ty a... prostě to nebylo to co před tím. Kvůli tobě jsme se začali rozpadat. Prostě vztah mezi Matyášem a Samem už nebyl ani kamarádský. Jediné co chtěli si byla ty a tak jsem ti tohle nakecal."
Koukal jsem se na Vanessu která to vše rozdýchávala. Vitovi přiletěla facka. Já se na ni jen nevěřícně podíval, opravdu jsem netušil kde se to v ní vzalo. 

„Máš mi to za zlé? Kdyby si nepřišla vše by bylo jinak." Ona jen ironicky kývla hlavou. 

„Ano, ano... já to naprosto chápu. Najít si životní lásku je pro někoho méně důležitější než kamarádi. Chápu že někdo to tak má, ale ty máš přítelkyni! Já si vztah najít nemůžu, že? Příště se tě pro jistotu zeptám jestli se můžu s někým vyspat!" Řekla s ironickým hlasem. Nevím na čí jsem měl být straně. Najednou se zvedla ze židle, a ukázala prstem na dveře.

„Buď odejdu já nebo ty!" Řekla a Vita nejspíš zjistil že tohle opravdu nemělo cenu. Zvedl se ze židle a pak už jsem jen uslyšel bouchnutí dveří. 

„Fakt kretén!" řekla a sedla si zpět na židli. Ruce si zabořila do vlasů a opřela je o stůl. 

„Nemáš hlad?" Zeptal jsem se jí, chtěl jsem nějak odlehčit situaci.

Pohled Vaness

Kývla jsem na jeho otázku. Jídlo by bylo fajn, to uznávám. Matyáš se zvedl a šel ke kuchynské lince. 

„A co máš v plánu vařit?" Zeptala jsem se ho. Myslím že člověk jako on si umí udělat maximálně čínskou polívku. 

„To ještě nevím." Zasmál se, otočil se zády k lince a opřel se o ni. 

„Mohli bysme uvařit banánové košíčky." Vyřkla jsem svůj návrh.

„Ty neumím, ale když mi budeš radit spolu bysme to zvládli." Zvedla jsem se tedy ze židle směrem k němu. 

„Recept si přesně nepamatuju." Řeknua začnu ho vyhledávat na telefonu

...

„Tak, a teď budeme ta hodinu čekat, ale musíme to hlídat." Řekla jsem po zapnutí trouby. Opřela jsem se o linku on se jen vydal směrem ke mě. Své ruce také opřel o linku a tím mi zabránil odchodu. Koukal se mi do očí, tahle situace mi ani zdaleka nebyla nepříjemná. Sledovala jsem jeho modré oči a s úšklebkem na jeho rtech. 

Naklonil se, můj jazyk se najednou splétal s tím jeho. Ucítila jsem jak se usmál a oba jsme pokračovali. Vysadil mě na linku a já tak automaticky své nohy obmotala okolo jeho pasu. Líbala jsem ho a přitom jsem ruky tahala za jeho vlasy. On mi rukou chytl tvář a přestal mě líbat. Opřel si moje čelo o to jeho, koukali jsme si navzájem do očí, a najednou jsem se začala smát.

„Čemu se tak směješ?" Zeptal se a přitom mi hladil tvař. Na jeho otázku jsem ani neodpověděla a jen naše rty znovu spojila. Mu to očividně nevadilo. Držela jsem jeho tvář a o jeho polibku jsem se usmála. 

„Odpovíš mi?" Zeptal se a široce se usmál.

„Jen jsem momentálně opravdu šťastná." Odpověděla jsem mu.

„To nejsi sama." Řekl mi a zastrčil můj spadený vlas za mé ucho.

Maty mi chytl zadek a tím mě donutil se zvednout linky a víc obmotat své nohy okolo jeho pasu. Při cestě do jeho pokoje se stále věnoval mým rtům. Mé tělo položil na jeho postel a sundal mi tričko, tím se mi vyskytl pohled na mou tmavou podprsenku. Začal mě obsypávat polibky. Vzdychla jsem když mi dal pusu na pupík. Svoji hlavu přemístil k mým rtům a chvíli se na ně jen tak koukal. Tahle chvíle se mi strašně líbila. 

„Na co čekáš?" Otázala jsem se.

„Na svolení." Řekl a já se usmála. To bylo roztomilé. Kývla jsem hlavou a on mi začal rozepínat kalhoty. Když v tu najednou jsem uslyšela pípání trouby, které vycházelo z kuchyně. 

„Sakra." Řekla jsem.

„Maty... ty košíčky se spálí." On si jen povzdechl, zvedl se z postele a já jen v podprsence vyběhla pro košíčky. Rychle jsem je vytáhla z trouby, naštěstí se ani trochu nespálili. Formu  s košíčky jsem položila na linku a odběhla si pro tričko.

„Vyndej ty košíčky z té formy prosím." Křičela jsem na Matyáše.

„Zkazily mi super chvíli." Řekl docela naštvaně s ironií v hlase. 

„Užijeme si to jindy." Řekla jsem a objala ho ze zadu.

Krásné svátky!

Kikina <33