Otočila jsem se.. Byl to Janek. Pokusila jsem o úsměv, ve skutečnosti mi bylo ale o dost hůř.. Rychle jsem utekla za roh, aby mě neviděl...
Stála jsem opřená do kolen a snažila se to vydýchat... Oči jsem měla zavřené a doufala, že se mi přestane motat svět okolo....
J: Vážně mi budeš furt utíkat?
Já mu na to nic ne odpověděla a zkusila se narovnat v zádech a otevřít oči.... Svět se mi začal motat víc... Černé mžitky před očima mi sem tam probíhaly....
Janek mě chytil a já se o něj opřela....
Zhluboka jsem dýchala.. Po chvilce se mi zase udělalo hrozně moc dobře, a měla jsem na něco šílenou chuť.. No co, doktor říkal, že je to normální. 😂
T: lásko, já mám hroznej hlad.
J: Ty máš jiný výkyvy nálad 😂😂
T: No jo no😂😂
Oba dva jsme se smáli a na Jankovi bylo vidět že je zase šťastnej že mi je líp.... Ale zároveň jako by ho něco trápilo....
T: Děje se něco?
J: Nene...
T: Chybí ti mára viď 🥺🥺
J: No jo trošku.....
Já se na něj usmála, pohladila ho po tváři a dala mu letmou pusu na rty....
Začali jsme se jemňounce líbat.. Po chvíli jsme se jemně odtrhli a dívali jsme si do očí..
J: miluju tě.
Zašeptal mi do rtů.
T: já tebe.
Zaculili jsme se. Bylo to nádherný.. A mně došlo že TEĎ.. Teď je ten moment, kdy mu to chci říct. Co chci.. Teď mu to MUSIM říct!
T: Musím ti něco říct.....
Nečekala jsem že to bude takhle moc těžký....
On mě chytl za ruku a jemně jí stiskl....
J: tak povídej....
Usmál se na mě a dal mi pramínek vlasů za ucho a pohladil mě po tváři....
T: A prosím nepřerušuj mě....
J: Začínáš mě docela děsit.... Děje se něco?
T: Ne, ale vlastně jo....
J: a to si mam jak přebrat? 😂
Zasmáli jsme se. Úsměv mi z tváře ale brzo zmizel..
T: zlato.. J-já f-fakt nevim j-jak t-ti to říct..
Pevně mě chytil za ruku
J: jsem tu s tebou.. ❤️
T: no.. Abys tu byl i pak.. T: totiž j-já j-jsem v t-tom..
Jeho úsměv mě uklidňoval.
T: a předem říkám.. T-to dítě si nenechám vzít.
Ok tak teď že mě opadl ten stres co jsem za poslední dobu měla, ale teď přišel ještě větší ....
On mi pustil ruku a v ten moment mi bylo hrozně....
Popadl mě stres a začala jsem se lehce klepat... Janek stál předemnou a najednou jsem byla v jeho objetí.....
J: já vás miluju.❤️
Tak teď už jsem bulela Jankovi do ramene.. Jasně, že štěstím.. 🥺❤️
T: n-neveděla jsem že j-si chtěl miminko, zlato..
Usmála jsem se na něj. Úsměv mi automaticky oplatil. ♥️
J: nechtěl jsem takhle brzo..
Sklopila jsem pohled k zemi.. Nadzvedl mi bradu.
J: ale teď.. Jak Mára odjel.. Uvědomil jsem si, že bych hrozně moc rád měl nějaký škvrně. A lepší maminku nemohlo mít. 🥰
Políbil mě.. Já ho začala jemně líbat.. Byla jsem hrozně moc dojatá a šťastná..
