Bradavická tajemství

{1} lektvarové kouzlo

Sirius x James

James Potter, na to jméno už začínala být Lilly alergická. Jak má vydržet to věčné pokřikování od toho paka. Vždyť je to na hlavu. No a když to jednou Potter opět přehnal rozhodla se to už na dobro ukončit něčím po čem si už nedovolí si na ní ani promluvit, protože její pohár trpělivosti už dávno přetekl. Teď už bude jen litovat,že se s ní kdy pustil do křížku.

# # #

Pobertovské oslavy konce školního roku byly legendární. Každý rok se na to celý Nebelvír těšil, tedy téměř celý. Bylo pár šprtů co to vetovaly by se samozřejmě našlo ale to byla nepodstatná menšina. Letos to ale bylo jiné, tentokrát se.na tuto oslavu těšila i slušňácká Lilly Evansová, protože to byla dokonalá příležitost pro uskutečnění jejího ďábelského plánu.

Párty byla v plném proudu když uznala, že teď to bude nejméně nápadné. Několika kroky se přidala k hloučku oslavujících spolužáků mezi nimiž byl mimo jiné i jistý Potter. Stoupla si vedle něj a teprve potom se přes jeho sklenku nakláněla ke kamarádkám. Takže měla dokonalou příležitost nalít už dobře naladěnému Jamesovi lektvar který ji měl pomoci při jejím plánu.

Lektvar její vlastní receptury má vlastně dost zajímavé účinky. Kdo ho požije se bezhlavě zamiluje do první osoby ke které cítí silné emoce a uvidí jí. Průběh se různí podle povahy oběti ale trvá to jen pár hodin. Z toho důvodu se Lilly taky úplně stáhla z dohledu a čekala na koho to nakonec padne. Věděla,že půjde o kluka, protože je jediná žena na kterou se Potter kdy zaměřil.

Sledovala směr jeho pohledu a na tváři se jí rozlil široký zlomyslný úsměv. Cíl byl ideální, už dost opilý Sirius Black.

# # #

Bylo to zvláštní. Jednu chvíli jsem koukal Evansové do výstřihu a říkal si jestli mi někdy podlehne a v další už jsem měl oči jen pro Tichošlápka. Do teď jsem si nevšiml co k němu ty ženský táhne ale asi tomu pomalu začínám rozumět. Má ty nejdokonalejší oči barvy olova a jeho úsměv měnil moje nohy v želatinu.
Omluvil jsem se svojí skupince a vydal se k němu. Zrovna teď totiž netoužím po ničem jiném než trávit čas v jeho přítomnosti. Byl pro mě jako magnet.  Plácl jsem sebou na gauč vedle něj a čekal až si mě všimne. Ten čas než se tak stane jsem věnoval sledování jeho rysů. Jak jsem si mohl nevšimnout jak dokonale vypadá ten jeho svůdný úšklebek a aristokraticka tvář.

,, Čus paroháči, Evanska ti dala košem že jsi přišel za mnou?"zeptal se lehce přiopile a já se na něj omámeně usmál. Napadlo mě kolik toho už musel vypít aby vypadal takhle, protože on má v tomhle ohledu docela výdrž i praxi.

,,To se nemůžu chtít napít se svym nejlepším kámošem?"zeptal jsem se naoplátku a slovo kámoš mělo najednou takovou zvláštní pachuť. Proč se mi najednou zdálo tak špatné ho použít?

,,Nooo...ne."řekl pobaveně a přehodil ruku přes moje rameno. ,,Ale můžeme společně zapít tvůj žal."

Pousmál jsem se a nechal ho se na mě takhle tisknout.,,Co se raději přesunout někam jinam? Pokud tedy chceš abych ti vylil svoje srdíčko."řekl jsem s klidem i když mi bylo jasné kam směřuji. Něco ve mě prostě mělo jasnou představu o tom co se musí dnes večer stát a Bradavický Casanova mi měl v tomto ohledu padnout za oběť.

Vlastně nevím co se semnou stalo, nikdy jsem se na něj v tomhle ohledu nedíval ale jak už jsem to jednou zkusil n dokážu se na něj dívat jinak. Je tak neskutečně sexy.

,,Fajn, "řekl poťouchle a chopil se láhve ohnivé whisky.,, Kdyby si byl holka dvanácteráku bál bych se o svou čest.."

,, Kdybych byl holka měl bych se o ni bát spíš já."řekl jsem mu naoplátku a zaháknutí jeden do druhého jsme se vydali ven ze společenské místnosti. Byl jsem tak zaměstnán sledováním Siriuse,že jsem si ani nevšiml zklamaného pohledu Lilly když za námi zaklapl portrét.