Magic of social networks •|| Larry Stylinson PROBÍHÁ KOREKCE

8. FUCK IT!

Harry's pov
,,Lou? Lásko?"
Volám, když přicházím po nepříjemné procházce, plné přemýšlení do hotelu.
,,Louisi? Jsi tu?"
Kde je?
Napadlo mě mu zavolat.
H: ,,Lou? Lásko? Kde jsi?"
L: ,,neboj se. Vrátím se zítra"
Položil hovor.
To si dělá srandu!?
Něco se děje. Určitě. Jestli je s Michaelem, určitě se něco děje...
~mezi tím, Loui's pov~
,,Tady je to. Pojď. Neboj se. To bude v pohodě"
Řekne mi Michael při vystupování do Baru.
,,Ne nebude to v pohodě."
Odseknul jsem mu, protože tyhle bezvýznamné kecy nesnáším!
,,Dvakrát Jacka"
Řekl Michael, když jsme se usadili v baru.
,,Michaeli já nevím co mám dělat. Tohle mě bude provázet celej život. Chápeš jaký to je?"
Řekl jsem, když jsem do sebe kopnul prvního panáka.
,,Vím, já s ním taky byl."
,,Cože? To vážně? Takže já teď piju s ex svýho přítele. Super. Kam jsi se to dopracoval Louisi.."
Nahlas jsem řekl to, co jsem říct nahlas nechtěl.
,,Klidně můžu odejít, jestli máš problém"
Ohradil se na má slova Michael.
,,Ne. To ne. Takhle jsem to nemyslel."
Odvětil jsem mu a kopnul do sebe dalšího panáka. Tahle noc bude dlouhá.
Harry's pov
Upřímně teď nevím, co mám dělat. Michael je svině. Je schopný mu cokoliv nakecat a dostat ho do postele lusknutím prstu. Bojím se o Louiho. Ale... Proč by to dělal. Na druhou stranu... Určitě v sobě bude mít alkohol... Musim ho najít!
Ale jak? S Michaelem jsme chodili do tří barů. V jednom z nich určitě jsou.
Nasednul jsem do auta a vyjel do prvního Baru.
Loui's pov
,,Noj-jaaa-už asi-eh- no- ale jooooo! Dám si ještě jedn-jednoho!"
Jsem solidně opilý. Možná to bude tím, že skoro vůbec nepiju a stačí mi opravdu trochu.
,,Louisi ty máš faaaaaakt smůlu! S Haroldem bych v životě znovu nechodil! Měl jsem z něj psychický problémy! "
Křičí na mě přes hlasitou hudbu taktéž opilý Michael.
,,Harry je-uh-je-faaajn! To-uh-jo. Serou mě upe ti paparazzi. To jsou svině"
Odvětím mu na to. Opravdu nevím co říkám.
,,Louisi pojď sem"
Řekl Michael. Já tak udělal.
Začal mě na barové židli líbat. Já ale nepřestával, protože jsem vážně nevěděl, co dělám.
Ani nevím jak, ale najednou jsem kolem něj obmotal nohy a společně jsme se přesunuli na záchody. Opřel si mě o umyvadla.
,,Vykouříš mi? Co Louisi?"
Řekl, když si začal povolovat pásek u kalhot. Já v tu chvilku jako bych vystřízlivěl a uvědomil si, co dělám za sračky.
,,Ne! Stop!"
Křiknul jsem po něm.
,,Louisiiii co je?? Ty moje sexy prdelko! Proč mi nevykouříš?"
Začal očividně dost opile aniž by věděl, co mluví.
,,Poslouchej mě! Tohle by Harryho úplně položilo. Nesmí se to dozvědět. Byl by v hajzlu úplně. Chápeš mě, ty ožralá opice?"
I on, jako by vystřízlivěl.
,,Ano. Chápu to. Promiň, Louisi"
Ani jsem nečekal, než domluvil a prostě jsem z těch prokletých hajzlů utekl.
Utekl jsem do hlavní místnosti, zaplatil a chystal se zdrhnout.
,,Pardon!"
Začal jsem se omlouvat po tom, co jsem do někoho vrazil ve dveřích.
,,Louisi! Pohni! Jedeme pryč."
Harry. DOPRDELE! PROČ JSEM TAKOVÝ KOKOT... Blesklo mi hlavou, když na mě kompletně dopadlo to, co jsem provedl.
,,Harry já"
,,Kde je Michael?"
Zeptal se Harry a byl kupodivu v klidu.
,,Nevím, nabaluje nějakou holku"
Vymyslel jsem si. Lhát se ale nemá... A mně se to šeredně nevyplatilo...
,,Louisi... Michael není na holky. Co dělá? Kde je? On si něco někde píchá do žil? Bere něco? Nesmí! Bral prášky!"
Nechtěl jsem mu lhát...
,,Ne. Nic nebere. Je.. asi na záchodě"
,,Louisi. NA ZÁCHODĚ? S kým?"
,,Sám, teda... Já tam byl s ním"
Odvětil jsem mu. Nevím, co jsem řekl špatně.
,,Louisi to si děláš prdel... Ne! Není to pravda..."
Nechápu vůbec nic...
,,Co? Co není pravda!"
,,Pěkně jsi se prořekl. Michael chodil na ten záchod jen šukat ostatní kluky,když já byl opilý. Tak co jste tam dělali!? Spolu!?"
,,Harry já..."
,,Co Louisi? Co? Šukali jste!?"
Byl to neskutečný zmatek. Stáli jsme před barem, já napůl opilý, on hysterický.
,,Harry nic nebylo! JÁ to zastavil! Jen jsme se chvilku líbali... Promiň lásko."
Zastavil se a nevnímal mě. Byl jako v transu.
,, Promiň ale... Ale já nevím, jestli ti mám věřit."
Pronesl velice zmateně po chvilkovém pozorování ničeho.
,,Hazz věř mi! Prosím! Miluju tě. Byl jsem úplně pod vlivem alkoholu, když si mě k sobě přitáhnul a začal mě líbat. Potom mě zatáhnul na ty hajzly a chtěl, abych mu vykouřil. Já ale jako bych najednou vystřízlivěl a uvědomil si, co dělám. Okamžitě jsem přestal. Protože tě miluju"
Řekl jsem úplně vyčerpaně.
,,Já věřím v to, že... Když miluješ, nepodvedeš ani kdyby ti vyhrožovali smrtí."
Řekl se slzama v očích a roztřepeným hlasem.
Nevěděl jsem, co mu mám odpovědět.
Byl jsem na pokraji totálního zoufalství.
,,Vážně se nic nestalo. Přísahám na svůj vlastní život"
Vynořil se ze dveří Michael.
,,Michaeli. Věděl jsem, že jsi svině. Věděl jsem, co uděláš. Proto jsem vás jel hledat. Věděl jsem, že by se mohlo něco podobného stát. Doufal jsem v to, že za ty roky jsi vyspěl. Ale asi ne. Louisi, jedeme domů."
Celá tahle situace se odehrála tak... Tak zmateně. Já sám se v tom nevyznám. Všichni mají slzy v očích, nic přes ně pomalu nevidíme. Harry mě ale následným gestem překvapí. Chytá mě za ruku a jdeme k autu. Společně jsme do něj nasedli a ještě než Harry nastartoval, pronesl
,, Odpusť mi to. Ale dneska jeden z nás bude spát v pokoji pro hosty. Nedokážu s tebou spát v jedné posteli.",
Jeho slova mě bolela. Ale respektoval a chápal jsem ho.
,,Dobře. Já tam budu spát"
Odvětil jsem mu.
,,Díky. Louisi a... Promiň. Vážně moc moc moc promiň. Vím, že to se mnou máš těžké. Ale... Neukončíme to hned po první hádce. Miluju tě. Musím to ale všechno vstřebat."
Zavřel jsem oči. Měl jsem v sobě tisíce pocitů. Stud, provinilost, vztek sám na sebe, nenávist vůči Michaelovi, lásku vůči Harrymu. Přijeli jsme domů a ulehli každý do jiné postele. Historicky poprvé od začátku našeho vztahu, co spíme každý jinde...

Zdravím všechny! Nová kapitola ! Přišlo mi to strašně hektické, tak snad to bude ok :D Nechtěla jsem tuhle rádoby 15+ scénu rozepisovat, protože to není Lou a Harry. :) Dejte vědět, jaký máte názor! Jinak votes a komentáře potěší❤️