Hádali jsme se. Samozřejmě, že ano.
Někdy to byly hlouposti, někdy to bylo o dost horší než nějaké banality týkající se mých cigaret anebo tvé kávy. A strašně moc mě to stresovalo. Stresovalo mě vidět tě brečet. Kvůli mně. Bylo mi fakt na nic.
Každá hádka, i ta sebemenší, totiž otevírala možnost, že jednou, někdy nebudeme spolu.
A vidíš... Nakonec jsme se nemuseli ani pohádat.
Odešla jsi prakticky beze slov.
ČTEŠ
SOULMATE | jjk ✔
FanfictionJungkook trochu tápal, ztrácel se ve své osamělosti a v nikdy nekončícím toku myšlenek. Psal. Snažil se vyplnit onu nevysvětlitelnou prázdnotu. Všechno to tak nějak postrádalo smysl. Ovšem do doby než nastal moment, kdy byl přesvědčen o tom, že potk...
